S výrobou kytar pomáhají roboti | Marwick.cz
Marwick.cz

S výrobou kytar pomáhají roboti

S výrobou kytar pomáhají roboti

Byznys 1.7.2017 Markéta Hronová

Robotické rameno se otočí, položí tělo kytary do připravené přihrádky, odjede zpět do výchozí pozice a začne pípat. „Zrovna skončilo leštění z jedné strany,“ popisuje výrobce kytar z Velkých Němčic na jižní Moravě Petr Furch. V areálu bývalého mlýna vyrábí kytary vyšší třídy, o které je zájem hlavně v zahraničí. Tvoří je tu zhruba šedesátka zaměstnanců a práci jim usnadňuje několik robotů a CNC strojů. Třeba vyleštit kytaru umí robot lépe a rychleji než člověk. Jedna strana nástroje a hrany trvají robotovi dvacet minut, pak musí přijít obsluha linky a kytaru otočit.

Zaměstnanci by tato práce zabrala dvě až tři hodiny, takže úspora času je značná. Navíc to je únavná práce, při které bolí záda, a není ani moc zábavná. „Byl to první složitější robot, kterého jsme pořídili. Trvalo tři měsíce, než se mi ho podařilo odladit tak, abych ho mohl pustit do sériové výroby,“ vypráví Furch. Právě na něm si chtěl čtyřia­třicetiletý podnikatel práci s roboty vyzkoušet. A nadchlo ho to. Věděl, že shánět lidi na takovou práci je těžké, spočítal si, kolik ho stála hodina člověka a jak to bude vycházet se strojem. Návratnost měla být pět let, ale už teď je jasné, že to bude dřív.

Petr Furch je vystudovaný umělecký truhlář, takže programo­vání strojů se učil sám. Technické myšlení zdědil po otci, který firmu založil, a od začátku se snažil dostávat technologie do výroby. Některé z CNC strojů, které sestrojil třeba před dvaceti lety, se ve firmě dodnes používají. Jako muzikant chtěl František Furch v sedmdesátých letech dobrý nástroj, ty ale v té době nebyly k sehnání. Vyrobil si ho tedy sám. Začal s banjem, na které hrál, ke kytaře už pak nebylo daleko. Vyřešil výztuž krku, pozici pražců, tělo vyrobil z laminátu. „Jeho první kytaru viděli kamarádi muzikanti a hned ho prosili: ‚Udělej nám taky takovou!‘ A tak vznikaly první objednávky. Když přišla revoluce, věděl, že lidé mají o jeho výrobky zájem, a založil si živnost,“ vypráví Furch.

Mnoho jeho přátel muzikantů si otevřelo hudebniny, takže měl zajištěný odbyt. Začínal doma v garáži, pak si pronajal menší díl­ničku ve Velkých Němčicích, kde dodnes bydlí. Až kolem roku 2000 odkoupil Furchův otec areál starého chátrajícího mlýna, kde si jeho syn hrával jako dítě. Od té doby prošel mlýn velkou proměnou, celý ho zrenovovali, dostavěli větší halu, a když se jim bude dařit, na pozemku mají dost místa pro další přístavby. Vše se soustředí okolo vnitřního dvora, kancelář a sklad dřeva jsou z jedné strany, hlavní budovou pak pro­chází různé kroky výrobního procesu po jednotlivých patrech až nahoru, kde se hotové kytary balí a odvážejí do skladu k distribuci.

Vše se točí okolo dřeva, vedlejším produktem jsou brikety
Výroba začíná ve skladu a sušárně dřeva, kterou poznáme hned podle příjemné vůně. „Kupujeme jen tu nejlepší kvalitu od A po AAAA, máme tu mahagon, palisandr, ořech. Vše je vyskládané v hranicích tak, aby ke dřevu šel ze všech stran vzduch,“ popisuje Furch. Mít doko­nale vysušené dřevo je pro kvalitu kytar klíčové, aby už nepracovalo a bylo stabilní. Pomáhají si speciální mikrovlnkou a fukary horkého vzduchu. Hned v další místnosti se pracuje na plné obrátky, přestože tam zrovna v tu chvíli kromě nás nikdo není. Začíná tu výroba krků, o niž se starají dva pětiosé CNC stroje, které zvládají obrábět i složité tvary. První stroj do takzvané dřevěné hokejky vyfrézuje otvor na výztuž – karbonovou trubičku – a odlitek, díky nimž je krk pevný.

„Vyvinuli jsme unikátní výztuž, na kterou máme patent. Nutíme tak dřevo, aby se chovalo předvídatelně. Navíc je kytara v části, kde se krk spojuje s tělem, běžně vyztužená velkým blokem dřeva, a tím pádem utlumená. Ale díky našemu patentu rezonuje i v této části,“ vysvětluje Furch a ze stroje mezitím odlétávají dřevěné hobliny. Hned vedle je vřeteno dalšího robota, který už z polotovaru vyřezává ladný krk. Díky přednastaveným programům zvládne za hodinu vyrobit čtyři krky a obsluha mezitím stihne svačinu.

V dalších místnostech se vyrábějí a přidělávají hmatníky, čemuž pomáhají CNC stroje vlastní výroby. Skoro u každého zařízení jsou trubky na odsávání pilin, aby se minimalizoval prach, který musí zaměstnanci dýchat. Fukary je vyvádějí ven, kde se z nich dělají bri­kety, které si zaměstnanci mohou za zvýhodněnou cenu koupit. Dál se pracuje s luby čili okraji kytar. Ty se máčejí v horké vodní lázni a pak ohýbají ve speciálních formách, než se přilepí k tělu. Dobrý zvuk kytary ale nejvíce závisí na správném laku a na žebrování přední desky. To je asi nejdůležitější konstrukční díl kytary, který ovlivňuje kvalitu zvuku. Deska je z vnitřní strany polepená tenkými dřívky, na první pohled úplně nahodile, ale ve skutečnosti jsou za tím hodiny práce, než Furchova firma přišla na to, jak dělat žebrování nejlépe. Pak se jednotlivé díly skládají dohromady.

Jen dva týdny je v provozu nový frézovací přístroj, který má za úkol vyfrézovat polodrážky na ozdobné hrany kytar. Furch se zrovna vrátil ze zahraniční služební cesty a hned kontroluje, jak práce stroje vypadá. „V tomhle místě je to udělané dobře, ale tady je to špatné. Na tom se bude muset ještě zapracovat. Až skončíme rozhovor, hned se na to s klukama vrhnu,“ ukazuje Furch.

Nástupnictví v rodinné firmě
Petr Furch převzal firmu před šesti lety. Původně ho zajímaly hlavně technologické vychytávky ve výrobě, obchod začal řešit spíš z nutnosti, ale i u něj zjistil, že ho vlastně baví. „Můj cíl je, abych měl práci na obchodě a výrobu rozložené tak půl na půl,“ říká. V rodinných firmách nebývá vždycky zvykem, že rodiče dětem předají firmu bez problémů, u Furchů to ale proběhlo hladce a přirozeně. „Když jsem začal věnovat firmě víc času, přemýšlel jsem nad tím, co by se v ní dalo technologicky zlepšit, něco jsem navrhl, táta mě poslouchal a změnu jsme provedli. To bylo fajn a obrovsky mě to motivovalo,“ vysvětluje tajemství úspěchu Furch.

„Žebrování přední desky je nejdůležitější prvek nástroje. Dělá dobrý zvuk.“

Žebrování přední desky je nejdůležitější prvek nástroje. Dělá dobrý zvuk.

Technologie nejsou všechno, teď se myslí na obchod a propagaci
Úspěch netkví jen v technologiích, ale i v inovacích, se kterými Furchovi přicházejí. Všechny výrobní procesy neustále vylepšují. Například když chtěli opravdu dobrý lak na své kytary, na trhu žádný takový nenašli. Spojili se tedy s firmou, jež se na laky specializuje, a společně se snažili vyvinout takový, který by jim vyhovoval. „Měla by stačit tenká vrstva laku, která neomezuje rezonanci zvuku, ale zároveň musí být lak velmi tvrdý,“ vysvětluje Furch. Skoro rok vyvíjel tu správnou konzistenci a nakonec skončil u laku, který se zapéká pod UV lampou. Je tenčí, ale dvakrát tvrdší než ten, který používali do té doby. UV záření je velmi silné, takže museli pořídit speciální komoru, v níž robot kytary stříká lakem a zároveň suší pod UV lampou. „U tohoto stroje je návratnost delší, až osm let, ale pořídili jsme si ho, aby zaměstnanci nemuseli být vystavováni záření a laku samotnému,“ tvrdí Furch. Vyleštění nového, tvrdšího laku také trvalo mnohem déle, takže hned další investice byla do zmíněného lešticího robota. Stroje firma financuje s pomocí bank, dotace pro investice nevyužívá.

Zatímco dříve většinu času strávili vymýšlením, jak co nejvíce zefektivnit výrobu a zvýšit kvalitu vyráběných kytar, obchod trochu pokulhával. „Poslední dva roky se snažíme hodně myslet také na marketing a obchodníky, budovat značku. Je to velká část úspěchu, a kdybychom se nesnažili, myslím, že jsme výrazně menší firma,“ přiznává Furch. Z jeho pohledu je důležité obchodníkům a potažmo zákazníkům předat, že jejich kytary jsou možná dražší, ale kvalitní. Na začátečníky se nezaměřují, protože nejsou schopni vyrobit nástroj za relativně nízkou cenu, který by splňoval jejich kvalitativní nároky. Naopak jsou schopni nabídnout kytary z exkluzivních materiálů na přání, které mohou stát 50, ale i 200 tisíc korun. Do hmatníku si pak zákazníci mohou nechat perletí vysázet nějaký obrázek, ornament nebo třeba podpis, kterým se jejich kytara odliší od všech ostatních. Je to možné díky laseru, který umí řezat perleť i do těch nejjemnějších tvarů.

Kytary Furch mají z 90 procent odbyt v zahraničí. Aby uspěly v konkurenci dalších firem, jsou pro ně technologie nutností. Zaměstnanci se prý nebojí, že přijdou o práci, když majitel koupí nového robota. „Když je šikovný, snažíme se pro něj tady nějakou práci najít,“ uvádí Furch s tím, že roboty do výroby zapojuje z více důvodů. Kvůli efektivitě a schopnosti vůbec uspokojit poptávku, protože v mnoha případech udělají práci lépe než člověk, a také kvůli tomu, že se pracovní síla v poslední době těžko shání. „Navíc tlak na platy je obrovský, museli jsme zdražit, protože jsme o devět procent zvedali mzdy,“ říká.

Nejvíce prodávají v Německu, kde se v poslední době zavřelo až 40 procent obchodů s hudebními nástroji, což Furchově firmě způsobilo problémy. Prodeje hudebních nástrojů klesají i v Japonsku, kam také dovážejí, konkrétně o jejich značku ale zájem neklesá. V hudeb­ním světě se však za největší úspěch považuje prodávat nástroje v Americe. Furchovi otevírají nové distribuční centrum v ameri­ckém Nashvillu, což je pro ně velká událost. „Má to obrovský potenciál a já otevření centra vnímám jako investici do budoucna. Bude trvat minimálně tři roky, než se na místním trhu dokážeme etablovat. Tak uvidíme, jak se to podaří,“ říká Furch.

obr
autor
Markéta Hronová
Autor
Co pro byznys znamená důvěra

Co pro byznys znamená důvěra

Čtvrtý ročník Retail Fora se věnoval důvěře. Tomu, jak ji budovat, řídit i znovu získat, když jsme ji ztratili. Co důvěra znamená v byznysu, jsme se zeptali účastníků fóra.

Byznys 1.2.2019 Anna Dvořáková
Morálka daňového chování

Morálka daňového chování

Co je „spravedlivý podíl“ při placení daní? O morálních aspektech daňového chování firem a nadnárodních skupin píše Gregory Morris, britský vysokoškolský pedagog, který byl hostem Transfer Pricing Fora KPMG v roce 2016.

Byznys 1.9.2016 Gregory Morris