Minulé století. Gigantům jako Goodyear, Xerox, Kodak a dalším se daří a generují obrovské zisky. Přesto své tržní podíly ztratily. Jak vysvětlil v roce 1995 profesor Christensen, stála za tím neochota včas investovat do moderních technologií.
Inovované výrobky začaly dodávat jiné firmy a rychle se prosadily na úkor těch, které se rozhodly nové technologie ignorovat. Paradoxně právě inženýři Kodaku se významně zasloužili o rozvoj digitální fotografie. Jaká rozhodnutí musí manažeři současných dinosaurů udělat, aby se historie neopakovala?
Christensen nabízí i řešení. Inovované výrobky je nezbytné vytvářet se správnými zákazníky, kteří o ně stojí, nikoliv se všemi nebo pro všechny stávající zákazníky. Také je lepší řešit je v autonomní oddělené firmě, která není „pod tlakem“ velkých prodejů nebo marží. To umožní v případě selhání rychlé vytvoření lepšího výrobku. Dobré je, že v dnešní době plné inovací a start-upů toto již víme (mimochodem Christensen definoval známý výraz zlomová, resp. disruptivní inovace).
Jsme na začátku digitální doby. Manažeři se shodují, že digitalizace významně, až zlomově změní jejich byznysové modely. Podle průzkumu společnosti McKinsey se to týká 92 % firem. Klíčovým signálem je změna chování zákazníků právě z důvodu nových digitálních technologií a internetu. Ukazuje se, že digitalizace zasáhne všechna odvětví (na rozdíl od konkrétních zlomových technologických inovací, které zkoumal Christensen). Před digitalizací tedy nikdo neuteče.
Manažeři samozřejmě nespí a inovují jako o závod. Jedná se však o dostatečně zlomové inovace? Nebylo by lepší investovat do start-upů? Zakládat strategické aliance? Pokusit se dinosaura omladit? A jaká by měla být taková omlazující terapie? Nebyla by příliš riskantní? Často panují obavy, že firmy nejsou schopny potřebné omlazení provést, zejména z důvodu nedostatečných dovedností. Pochopí a podpoří však takové investice a rizika akcionáři dinosaurů?
Akcionáři jsou nevyzpytatelní. Automobilka General Motors vyrobila v minulém roce 10 milionů aut, Tesla méně než půl milionu. První je v zisku, druhá ve ztrátě. První má hodnotu 55 miliard dolarů, druhá 62 miliard (k 11. 11. 2019). Zdá se tedy, že akcionáři milují mladé vyzyvatele. Mimochodem podle Credit Suisse dlouhověkost není v kurzu. Jestliže průměrný věk firem v indexu S&P 500 byl v padesátých letech přibližně 60 let, nyní je pod 20.
Úlohou manažerů je starat se o majetek akcionářů a zvyšovat jeho hodnotu. Je zřejmé, že manažery nečeká snadná úloha. Digitalizace vyvolává obrovské změny. Manažeři budou muset obhájit investice do patřičných změn před akcionáři, kteří přitom budou milovat mladé vyzyvatele. Poté musí změny úspěšně provést a tím ještě vyzyvatele zastrašit. Přejme jim tedy hodně štěstí a profesorovi Christensenovi, aby se raději věnoval jinému tématu než umírajícím dinosaurům v době digitální.
- Christensen – Disruptive Technologies: Catching the Wave (https://hbr.org/1995/01/disruptive-technologies-catching-the-wave)
- Mui – How Kodak Failed (https://www.forbes.com/sites/chunkamui/2012/01/18/how-kodak-failed/#662c0af6f27a)
- McKinsey – Why digital strategies fail (https://www.mckinsey.com/business-functions/mckinsey-digital/our-insights/why-digital-strategies-fail)