Morálka daňového chování | Marwick.cz
Marwick.cz

Morálka daňového chování

Morálka daňového chování

Byznys 1.9.2016 Gregory Morris
V posledních letech se zvýšil zájem o daňové chování firem, zejména nadnárodních skupin. Ty, které v dané zemi platí nízkou nebo žádnou daň z příjmu, jsou nyní předmětem otevřené a intenzivní diskuze. Přestože toto daňové jednání může být v souladu se zákonem, někteří ho odsuzují jako nemorální a tvrdí, že nadnárodní skupiny v takových případech neodvádějí na daních svůj „spravedlivý podíl“.

Je možné v tomto kontextu hodnotit firmy spíše z morálního než ekonomického hlediska? Jedná se o velmi důležitou a komplikovanou otázku, jež se dotýká samotné podstaty vztahu mezi firmami a veřejností. Odpověď na ni vyžaduje porozumění mnoha oblastem: co dělá firmu firmou, jak funguje daňová legislativa a kdy a jak je vhodné něco morálně hodnotit. Poslední bod je sporný, nicméně většina lidí se shodne na tom, že zásadní je čestnost a poctivost. Morální soudy bychom tedy možná měli vynášet pouze v rámci těchto standardů.

Firma vlastní majetek a zdroje (aktiva), ale potřebuje lidi (svoje ředitele a zaměstnance), aby mohla aktiva spravovat a využívat pro svoje účely, kterými se obvykle rozumí udržení a zvýšení hodnoty těchto aktiv. Daňová legislativa dané země stanovuje zdanitelný příjem. Část zdanitelného příjmu vytvořeného firmou jde státu, který ho použije k poskytování veřejných statků a dalších věcí, jež mohou být nezbytné pro fungování firmy. Povinnost platit daně se tedy konkretizuje jako snížení hodnoty aktiv, která firma vlastní.

Vymezením zdanitelného příjmu vytváří daňová legislativa rovněž možnost volby. Pečlivé posouzení legislativy umožňuje identifikovat různé organizační struktury, jejichž případné uplatnění v praxi může vést ke snížení daňové povinnosti. Například pokud si firma vybere strukturu A, bude se na ni vztahovat daňová sazba 1 000, ale při výběru struktury B to bude jen 100. Obě struktury představují zcela legitimní možnost. Jak je tedy možné nahlížet z morálního hlediska negativně na to, že si firma vybere daňově výhodnější strukturu, když mají její ředitelé zákonnou povinnost udržovat nebo zvyšovat hodnotu firemních aktiv?

Ředitelé a jejich poradci totiž skutečně mají právní a morální povinnost se podrobně zabývat daňovou legislativou, aby mohli vyhodnotit nejen to, kdy se daň má zaplatit, ale i to, kdy se zaplatit nemá. To naznačuje, že firma a její daňoví poradci jsou oprávněni (z hlediska práva i morálky) jednat tak, aby získali výhodnější daňové postavení. Přesto mohou nastat situace, kdy firma platí vyšší daně, než by vzhledem k možné alternativě musela – například pokud hrozí, že bude mít horší pověst, a tím pádem nižší hodnotu, když zákazníci nebudou schvalovat její daňové chování.

Znamená to, že pro čistě morální hodnocení daňového chování firmy už zde není prostor? Morální rozměr je rozhodně i tak relevantní. Daňová legislativa a organizační struktury firem mohou být komplikované a nejisté. Posouzení daňové legislativy předtím, než firma učiní rozhodnutí, a následná domluva s finančním úřadem na konkrétních daňových dopadech a zajištění souladu se zákonem vyžaduje, aby zástupci firmy vždy jednali čestně a poctivě. Daňové chování firem, jež se opírá o nízkou transparentnost nebo poskytování neúplných informací, postrádá tyto klíčové morální charakteristiky a po právu ho lze považovat za nemorální. Na druhou stranu se jen těžko ospravedlňuje negativní morální soud firmy, která si vybrala organizační strukturu s nižší daňovou povinností, učinila-li tak poctivým a čestným způsobem.

Gregory Morris z britské University of Exeter je uznávaným odborníkem s dlouholetou praxí v oblasti převodních cen. Do akademické sféry přešel z právnické společnosti DLA Piper, kde působil na pozici šéfa oddělení daní pro Evropu. V květnu 2016 Morris vystoupil na konferenci KPMG Transfer Pricing Forum.

autor
Gregory Morris
Autor
Co pro byznys znamená důvěra

Co pro byznys znamená důvěra

Čtvrtý ročník Retail Fora se věnoval důvěře. Tomu, jak ji budovat, řídit i znovu získat, když jsme ji ztratili. Co důvěra znamená v byznysu, jsme se zeptali účastníků fóra.

Byznys 1.2.2019 Anna Dvořáková
S výrobou kytar pomáhají roboti

S výrobou kytar pomáhají roboti

Robotické rameno se otočí, položí tělo kytary do připravené přihrádky, odjede zpět do výchozí pozice a začne pípat. „Zrovna skončilo leštění z jedné strany,“ popisuje výrobce kytar z Velkých Němčic na jižní Moravě Petr Furch.

Byznys 1.7.2017 Markéta Hronová