V zajetí kroužků? Ne, děti tráví volno hlavně venku a u obrazovek

„Děti kvůli vytíženosti kroužky v podstatě nemají dostatečné množství času na své kamarády,“ upozorňuje Helena Lorenc z Národního ústavu duševního zdraví. „Rodiče se snaží volný čas vyplnit co nejvíce kroužky, protože by se jinak děti mohly nudit. Nuda je přitom důležitá. Děti se tak učí být samy se sebou a samy se rozhodnout o svém volném čase,“ dodává.

Tato slova dokresluje svědectví z výzkumu agentury STEM, ve kterém matka čtrnáctiletého syna přiznává, že její potomek volno téměř nezná. „Tréninky má třikrát týdně. Pak má ještě kytaru a tanec. Já jsem s tím nesouhlasila, ale manžel nechtěl, aby se potuloval někde venku, tak proto má těch kroužků tolik,“ říká.

Odborník na psychologii rodiny Jeroným Klimeš ale zdůrazňuje, že většina dětí v zajetí kroužků není. Mnohé dokonce nemají žádné, statistiky však zkresluje menšina, která pendluje mezi třemi a více kroužky.

Zlom po desátém roce
Zmíněný předloňský výzkum STEM pro Karel Komárek Family Foundation zaznamenal mimo jiné rozdíly v tom, co děti různého věku ve volnu dělají. Ty od 3 do 6 let nejvíce času mimo spánek a školku tráví venku – ve všední den v průměru dvě hodiny. O zhruba půlhodinu méně pak koukají na filmy a seriály nebo si hrají s ostatními členy rodiny či kamarády.

Děti od 6 do 9 let jsou na tom podobně, ale zvyšuje se u nich čas vyhrazený kroužkům (1,5 hodiny) a přípravě do školy (1 hodina). Více času než předškoláci pak věnují hraní počítačových her, zhruba stejně jako čtení knížek nebo pomoci v domácnosti.

Ve věku 10 až 12 let nastává zlom. Děti začínají trávit více času s kamarády než s rodinou. Pomáhání v domácnosti i čtení knih ustupují do pozadí, naopak výrazně roste čas u počítačových her i na sociálních sítích.

Teenageři od 12 do 15 let tráví venku zhruba hodinu a 45 minut, u filmů a seriálů jen o šest minut méně. Na sociálních sítích jsou denně hodinu a půl, stejně jako s kamarády nebo nad domácími úkoly. Klesá čas vyhrazený kroužkům a roste obliba poslechu hudby.

Do 12 let tedy děti tráví nejvíce času venku, i když filmy, počítačové hry a sociální sítě jsou v těsném závěsu. Výzkum tak částečně mírní obavy, že nejmladší generace „jen sedí u obrazovek“. Jenže i pobyt venku mnohdy zahrnuje příležitostné skrolování, poslech hudby či hraní her na mobilu.

Nejvíc volna mají znevýhodněné děti
Je přirozené, že zpočátku zaplňují volno dětí ti, kteří se o ně starají. Až později si nejmladší berou své volno do vlastních rukou. To, jak s ním naloží, však opět z velké části vychází z rodinného prostředí. „Trávení mimoškolního času je do značné míry otázkou životních priorit rodičů. Tím je dán i poměr mezi konzumní zábavou a aktivitami, které zvyšují potenciál dítěte,“ vysvětluje Klimeš.

Potvrzuje to i monitorovací studie Akademie věd z roku 2021, která se zaměřila na školáky od 11 do 15 let. Znovu se ukázalo, že se děti z rodin s vyšším sociálním statusem věnují méně pasivní zábavě u počítače či televize a více pohybovým, kreativním a rozvojovým aktivitám. Tyto rodiny také častěji navštěvují kulturní instituce jako divadla a muzea.

Podle studie mají dvě pětiny dětí v běžný školní den dvě až čtyři hodiny volného času. Třetina má čtyři až šest hodin volna a jen 14 procent více než šest hodin. Ti s nejdelším volnem jsou nejčastěji ze sociálně znevýhodněných rodin (57 procent). Tyto děti tráví volno méně s rodinou a mnohem více se skupinou kamarádů, často venku nebo v obchodních centrech. Více než polovina z nich neví o nabídce volnočasových aktivit ve škole a ani se o ně nezajímá. „Těmto dětem nestačí jen vytvořit podmínky pro účast například odstraněním finanční nebo prostorové bariéry, ale je také potřeba v nich vzbudit zájem a rozvíjet jejich osobnost,“ apelují výzkumníci z Akademie věd.

Více dospívajících sportuje s rodiči
Ze studie také vyplynulo, že ve sledovaném období mezi zářím 2019 a červnem 2021 pravidelně sportovalo 62 procent dětí. Pohybové aktivity byly nejoblíbenější volnočasovou činností 55 procent chlapců a 4 4 procent dívek. Chlapci preferují fotbal, kolo, s odstupem pak florbal či skateboard. Dívky nejvíce baví tanec, kolo, plavání, gymnastika a volejbal.

Nejmladší generace sportuje kvůli zdraví i vzhledu, zjistil průzkum startupu Gamifit, do kterého se zapojilo 2 012 školáků. Nejaktivnější sportovci mezi zpovídanými uvedli, že sportují hlavně kvůli zdraví a kondičce. Méně aktivní žene k pohybu spíš touha dobře vypadat. Tato motivace je obzvlášť silná u těch, kteří tráví hodně času na sociálních sítích.

Zásadní vliv na pohybové návyky nejmladší generace mají rodiče. Společně s nimi sportuje alespoň jednou týdně skoro 40 procent dospívajících, uvádí studie HBSC z roku 2019. „Je to velmi dobrá zpráva. Před 16 lety to bylo jen 30 procent,“ pochvaluje si Petr Baďura, který se na výzkumu podílel.

Pořád je ale co zlepšovat. Doporučení Světové zdravotnické organizace ohledně dostatečného pohybu splňuje v Česku jen pětina školáků. Zvýšení jejich počtu by mohlo přinést například více každodenního pohybu při cestě do/ze školy.

V současnosti se pěšky nebo na kole do školy dopravuje přibližně 60 procent dětí. K růstu tohoto podílu by přispělo zejména rozšíření cyklostezek a větší zabezpečení vybraných silničních přechodů. „Hlavní překážkou jsou chybějící cyklostezky a bezpečná stání pro kola, jak potvrzují naše strategické dokumenty pro krajské úřady. Pro mnoho měst a obcí je výstavba cyklistické infrastruktury prioritou, avšak realizace naráží na chybějící pozemky a finance. Přitom v místech, kde se podařilo cyklostezku vybudovat, rapidně narostl počet cyklistů i pěších a bruslařů,“ uvádí poradce KPMG Pavel Kohout, který pomáhá samosprávám s koncepcemi rozvoje.

Mladí dobývají veřejný prostor
Část nejmladší generace našla smysl i v poměrně nové aktivitě – dobývání veřejného prostoru na internetu a někdy i na náměstích. Čas strávený u mobilu či počítače nemusí tedy být jen pasivním sledováním obsahu druhých. Někteří (s pomocí rodiny či dalších osob) tvoří vlastní příspěvky a ti nejúspěšnější se stávají influencery, resp. kidfluencery. Volný čas se jim pak přelévá v plnohodnotnou (výdělečnou) práci.

Tento jev, včetně jeho stinných stránek, je ale známý hlavně v zahraničí, kde o něm letos vyšel dokumentární seriál Born to be Viral. V Česku kidfluencery reprezentoval zejména Michal Florian, jenž v 9 letech získal slávu na YouTube projektem Mishovy šílenosti. K dětským hvězdám patřila také třeba Tereza Hodanová, která ve 13 letech založila svůj populární kanál o módě a kosmetice.

Práce se může stát i z klasických kroužků. Za peníze smějí neplnoletí dělat umění i sportovat. A také třeba vystupovat v reklamě. Ve druhém čtvrtletí letošního roku mělo zároveň 24 neplnoletých živnostenské oprávnění. K jeho získání potřebovali souhlas rodičů i soudu.

Část nejmladší generace zařadila ke svým činnostem i veřejnou angažovanost. Školáci chodili do ulic a na náměstí hlavně v rámci ekologických manifestací Fridays for Future. Jiní promluvili i do dalších diskusí. Například žáci teplické Základní školy Metelkovo náměstí před třemi lety zařídili menstruační pomůcky na toaletách a radnice později chtěla toto opatření rozšířit na všechny základní a střední školy ve městě. Po konzultacích i se zástupci studentů letos ministerstvo zdravotnictví nařídilo, že pomůcky musí být od roku 2026 na školách (vyjma vysokých) po celé zemi.

Někteří z nejmladších tak posouvají společenské debaty a spoluutvářejí veřejný prostor podobně jako dospělí. A čím jsou starší, tím víc u nich narůstá tendence napodobovat okolí. Pokud tedy chceme volný čas potomků zkvalitnit a podpořit žádoucí chování, platí stará známá rada: jít příkladem.