Uchovávání profilů DNA – „Takhle ne!“, řekl NSS | Marwick.cz
Marwick.cz

Uchovávání profilů DNA – „Takhle ne!“, řekl NSS

Právo 11.5.2020 Martin Čapek, Filip Horák
Uchovávání profilů DNA – „Takhle ne!“, řekl NSS
Nejvyšší správní soud (NSS) se vyjádřil ke zpracování DNA profilů v souvislosti s trestním řízením a činností Policie ČR.  Tentokrát zamítl kasační stížnost, kterou se ministerstvo vnitra bránilo proti uložené pokutě ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).

Kasační stížnost napadala rozsudek Městského soudu v Praze potvrzující postup ÚOOÚ, který za nezákonné zpracování citlivých osobních údajů udělil vnitru pokutu ve výši 240 000 Kč.

Městský soud shledal nezákonným uchovávání DNA profilů konkrétních osob, u kterých došlo k zastavení trestního stíhání z důvodu účinné lítosti nebo ke zproštění obžaloby. Ke stejným závěrům došel i v případě osoby stíhané pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí, a to s odůvodněním, že nejde o trestnou činnost natolik závažnou, aby bylo nezbytné uchovávat profil DNA (na rozdíl od násilné nebo drogové trestné činnosti), a navíc ani nešlo o recidivu.

NSS podpořil názor městského soudu a kasační stížnost zamítl. V rozsudku (2 As 164/2019 – 30) se zaměřil primárně na podmínky následného zpracování profilů DNA, respektive na jejich uchování. Předně vymezil rozdíl mezi sběrem biologických vzorků, který je možný u domnělých pachatelů úmyslné trestné činnosti, jak vyplývá z § 65 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (ZoP), a dalším zpracováním citlivých osobních údajů, které je v souladu s § 79 ZoP bez souhlasu dotčené osoby možné pouze, pokud je to nezbytné pro plnění úkolů Policie ČR.

Právě výklad pojmu „nezbytnost pro plnění úkolů“, respektive posouzení, co vše je nezbytné zvážit, aby bylo možné učinit závěr o oprávněnosti dalšího zpracování osobních údajů, bylo pro projednání daného případu rozhodující. Tuto „nezbytnost“ dle názoru NSS nelze posuzovat pouze na základě skutečnosti, že se subjekt údajů dopustil úmyslného trestného činu.

Dle NSS je kromě subjektivní stránky trestného činu třeba zohlednit i povahu a závažnost trestného činu, způsob jeho spáchání, okolnosti, za nichž byl spáchán, případně rovněž riziko recidivy, s čímž souvisí i posouzení osobnosti pachatele trestného činu. Předně je třeba vyhodnotit každý konkrétní případ individuálně a zodpovědět si otázku, do jaké míry lze do budoucna počítat s využitím odebraného biologického vzorku.

Není to poprvé, kdy se NSS problematikou zabýval. V roce 2014 řešil legitimitu sběru, zpracování a uchování profilů DNA v Národní databázi profilů DNA (rozsudek 4 As 168/2013-40). NSS tehdy uvedl, že si sice je vědom toho, že sběr, uchovávání a zpracování profilu DNA představuje zásah do práv osoby, které se tento profil DNA týká, zároveň ale zdůraznil, že zásah ospravedlňuje předcházející úmyslné a protiprávní jednání této osoby. Tato osoba tudíž musí nést negativní následky, které jsou spojené s jejím protiprávním chováním, tj. mimo případného odsouzení a uložení trestu, tak i vedení v různých evidencích Policie ČR.

Určitě to není naposledy, co slyšíme o problematice zpracování (uchovávání) citlivých osobních údajů ze strany Policie ČR. Přestože NSS svými rozsudky poskytuje jistá vodítka, individuální posuzování každého případu může být nebývale náročný proces. Jeho usnadňování cestou generalizovaného uchovávání  tak  může v budoucnu zapříčinit další pokuty a spory.

autor
Martin Čapek, Filip Horák

Google utržil další ránu za 2,42 mld. eur

Google utržil další ránu za 2,42 mld. eur

Společnost Google a její mateřská společnost Alphabet prohrály další spor s Evropskou komisí. Pokutu udělenou za zneužívání dominantního postavení na trhu potvrdil Tribunál Soudního dvora Evropské unie. Snaha Googlu zvrátit rozhodnutí Komise, které nejen že ukládá rekordní pokutu, ale zároveň naznačuje směr pro budoucí rozhodovací praxi, tak vyšla naprázdno.
Ladislav Karas: Pro přivýdělek ve stejném oboru je potřeba souhlas zaměstnavatele

Ladislav Karas: Pro přivýdělek ve stejném oboru je potřeba souhlas zaměstnavatele

Jak sladit přivýdělek s pracovní dobou je jedna věc. Jak ho sladit se zákoníkem práce, radí Ladislav Karas, advokát KPMG Legal.
Komise navrhla ambiciózní reformu digitálního prostoru

Komise navrhla ambiciózní reformu digitálního prostoru

Evropská komise chystá nová pravidla pro digitální služby. Měla by přinést největší změny od roku 2000.
EDPB a jeho „návod“ pro datové přenosy po rozhodnutí Schrems II

EDPB a jeho „návod“ pro datové přenosy po rozhodnutí Schrems II

V listopadu 2020 vydal Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (European Data Protection Board – EDPB) dlouho očekávaná doporučení ohledně přenosu osobních údajů mimo EU. Navazují na přelomové rozhodnutí Soudního dvora EU známé jako „Schrems II (C-311/18)“.
Amazon opět v hledáčku Komise – tentokrát kvůli využití dat obchodníků na Marketplace

Amazon opět v hledáčku Komise – tentokrát kvůli využití dat obchodníků na Marketplace

Evropská komise informovala největšího internetového prodejce Amazon o svém předběžném zjištění o porušení antimonopolních pravidel EU. Údajně měl narušit hospodářskou soutěž na maloobchodních trzích provozovaných online. 
Návrh nařízení o správě dat unikl před zveřejněním a sklidil kritiku

Návrh nařízení o správě dat unikl před zveřejněním a sklidil kritiku

Podle uniklého návrhu je cílem vytvoření dobré infrastruktury pro sdílení dat, a přinést tak EU „digitální suverenitu“. 
Evropská regulace AI na obzoru

Evropská regulace AI na obzoru

Evropský parlament hlasoval v říjnu o návrzích pravidel pro umělou inteligenci (AI). Europoslanci přijali Etický rámec, zprávu o právech k duševnímu vlastnictví a především předběžný návrh nařízení o odpovědnosti za provoz systémů AI.
Bude regulace umělé inteligence následovat GDPR?

Bude regulace umělé inteligence následovat GDPR?

Evropská unie vydala rámcový dokument týkající se etických aspektů umělé inteligence (AI), robotiky a souvisejících technologií. Přiklání se v něm k přísné regulaci.