Komise navrhla ambiciózní reformu digitálního prostoru | Marwick.cz
Marwick.cz

Komise navrhla ambiciózní reformu digitálního prostoru

Právo 20.1.2021 Martin Čapek
Komise navrhla ambiciózní reformu digitálního prostoru

Evropská komise chystá nová pravidla pro digitální služby. Měla by přinést největší změny od roku 2000.

Komplexní soubor nových pravidel pro digitální služby včetně sociálních médií, online tržišť a dalších online platforem fungujících v Evropské unii – tak vypadá nový návrh dvou nařízení z dílny Evropské komise, tzv. akt o digitálních službách (Digital Services Act) a akt o digitálních trzích (Digital Markets Act).

Za poslední dvě desetiletí jsme byli svědky nástupu technologických gigantů. Vezmeme-li v úvahu, že legislativa v oblasti regulace internetových služeb nedoznala zásadních změn od doby přijetí směrnice o elektronickém obchodu (z roku 2000), je představení nových pravidel očekávaným a pochopitelným krokem.

Cílem těchto dvou návrhů není pouhé vytvoření nových pravidel regulujících činnost velkých online platforem. Nová pravidla mají totiž dopadat více či méně na všechny subjekty v online světě. Měla by lépe chránit spotřebitele a jejich základní práva v online prostoru a vést ke spravedlivějším a otevřenějším digitálním trhům. Komise si od nich také slibuje podpoření inovativnosti, růstu a zvýšení konkurenceschopnosti napříč jednotným trhem. V neposlední řadě by také měla pomoci malým a středním podnikům a přinést uživatelům lepší, spolehlivější a transparentnější online služby.

Akt o digitálních službách 
I když akt o digitálních službách nemíří pouze na velké hráče v online světě a dotýká se i těch menších, jsou to právě velké společnosti typu Facebook a Google, které by měly pocítit jeho dopad nejvíce. Právě na ně cílí více závazných pravidel. Důvodem rozdílného přístupu je jejich odlišný (nepochybně větší) vliv a dopad na společnost. Pokud jde o konkrétní povinnosti, tak ty míří zejména na obsah na internetu a větší transparentnost služeb.

Principy odpovědnosti ohledně hostovaného (zprostředkovaného) obsahu obsažené ve směrnici o elektronickém obchodu zůstávají sice obecně nezměněny, návrh ale představuje nové povinnosti a pravidla týkající se hlášení a odstraňování nezákonného obsahu. Mezi ně patří např. povinnost vytvořit uživatelsky přívětivé postupy pro účely hlášení a odstraňování nelegálního obsahu, povinnost poskytovat odůvodnění takových kroků a umožnit obranu ze strany uživatele, povinnost zveřejňovat detailní zprávy týkající se odstranění nezákonného obsahu nebo povinnost spolupracovat s orgány členských států jak při odstraňování nezákonného obsahu, tak při identifikaci určitých uživatelů.

Návrh nesměřuje pouze proti nelegálnímu obsahu, ale rozeznává i obsah škodlivý. V rámci boje proti škodlivému obsahu (včetně dezinformací) cílí návrh zejména na zvýšení transparentnosti, pokud jde o fungování poskytovatelů digitálních služeb a šíření obsahu mezi uživateli.

Mezi opatření, která se mají za tímto účelem zavést, patří především „zprůhlednění“ mechanismů, na jejichž základě funguje cílené šíření a personalizace obsahu (včetně reklam). Platformy budou mít mimo jiné povinnost poskytnout uživateli ve „srozumitelném jazyce“ popis zásad, postupů, opatření a nástrojů používaných za účelem moderování obsahu, včetně algoritmického rozhodování.

Akt o digitálních trzích
Druhý návrh, který je součástí této komplexní reformy, se zabývá nerovnováhou na digitálním trhu způsobenou dominantní rolí velkých online platforem (označovány za tzv. gatekeepers, tedy „strážce bran“). Nová pravidla navržená Komisí usilují o to, aby velké platformy, které mají významný vliv na fungování vnitřního trhu díky svému postavení zprostředkovatele online služeb, podléhaly zvláštnímu regulačnímu režimu.

Tento režim by měl zahrnovat například zákazy určitého chování a přísné sankce, které kopírují sankční režim používaný v případě porušení pravidel hospodářské soutěže. Kromě už známého institutu pokut v podobě procent z celosvětového obratu by měl nově zahrnovat i sankci ve formě nucené restrukturalizace společnosti. K jejímu udělení by ale měla dojít pouze v krajních případech, pokud jiné sankce nebudou účinné.

Rozsah použití nových pravidel se v zásadě omezuje na poskytovatele tzv. „klíčových základních služeb“ platforem (půjde o velké online platformy, jako jsou vyhledávače, sociální média, tržiště, obchody s aplikacemi, cloudové služby, platformy pro sdílení videa, operační systémy atd.), které splňují stanovená kritéria. Jedná se mimo jiné o následující předpoklady – významný dopad na vnitřní trh a činnost v několika zemích EU, silná zprostředkovatelská pozice, tj. zprostředkovává kontakt mezi rozsáhlou uživatelskou základnou podnikatelů a koncových zákazníků, stálá a pevná pozice na trhu. 

Další kroky
Evropský parlament a členské státy nyní projednají návrhy Komise a přijmou-li je, bude jejich konečné znění přímo použitelné v celé Evropské unii. Než se tak stane, tak s největší pravděpodobností budeme svědky dlouhého legislativního procesu ovlivněného zájmy mnoha různých stran. Ačkoliv může trvat řadu let, než budou nově představená pravidla účinná a právně vymahatelná, nelze než doporučit, aby dotčené společnosti věnovaly těmto návrhům náležitou pozornost. Schválení těchto pravidel totiž bude představovat podstatné změny v obchodních modelech řady společností a bude mít významný dopad na konkurenceschopnost na digitálních trzích.

autor
Martin Čapek
Koncipient

Google utržil další ránu za 2,42 mld. eur

Google utržil další ránu za 2,42 mld. eur

Společnost Google a její mateřská společnost Alphabet prohrály další spor s Evropskou komisí. Pokutu udělenou za zneužívání dominantního postavení na trhu potvrdil Tribunál Soudního dvora Evropské unie. Snaha Googlu zvrátit rozhodnutí Komise, které nejen že ukládá rekordní pokutu, ale zároveň naznačuje směr pro budoucí rozhodovací praxi, tak vyšla naprázdno.
Ladislav Karas: Pro přivýdělek ve stejném oboru je potřeba souhlas zaměstnavatele

Ladislav Karas: Pro přivýdělek ve stejném oboru je potřeba souhlas zaměstnavatele

Jak sladit přivýdělek s pracovní dobou je jedna věc. Jak ho sladit se zákoníkem práce, radí Ladislav Karas, advokát KPMG Legal.
EDPB a jeho „návod“ pro datové přenosy po rozhodnutí Schrems II

EDPB a jeho „návod“ pro datové přenosy po rozhodnutí Schrems II

V listopadu 2020 vydal Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (European Data Protection Board – EDPB) dlouho očekávaná doporučení ohledně přenosu osobních údajů mimo EU. Navazují na přelomové rozhodnutí Soudního dvora EU známé jako „Schrems II (C-311/18)“.
Amazon opět v hledáčku Komise – tentokrát kvůli využití dat obchodníků na Marketplace

Amazon opět v hledáčku Komise – tentokrát kvůli využití dat obchodníků na Marketplace

Evropská komise informovala největšího internetového prodejce Amazon o svém předběžném zjištění o porušení antimonopolních pravidel EU. Údajně měl narušit hospodářskou soutěž na maloobchodních trzích provozovaných online. 
Návrh nařízení o správě dat unikl před zveřejněním a sklidil kritiku

Návrh nařízení o správě dat unikl před zveřejněním a sklidil kritiku

Podle uniklého návrhu je cílem vytvoření dobré infrastruktury pro sdílení dat, a přinést tak EU „digitální suverenitu“. 
Evropská regulace AI na obzoru

Evropská regulace AI na obzoru

Evropský parlament hlasoval v říjnu o návrzích pravidel pro umělou inteligenci (AI). Europoslanci přijali Etický rámec, zprávu o právech k duševnímu vlastnictví a především předběžný návrh nařízení o odpovědnosti za provoz systémů AI.
Bude regulace umělé inteligence následovat GDPR?

Bude regulace umělé inteligence následovat GDPR?

Evropská unie vydala rámcový dokument týkající se etických aspektů umělé inteligence (AI), robotiky a souvisejících technologií. Přiklání se v něm k přísné regulaci.
Štít EU-USA na ochranu soukromí končí

Štít EU-USA na ochranu soukromí končí

Aktivista Max Schrems si ve sporu s Facebookem připisuje další právní vítězství.