Regulatory sandbox: fintechy na písečku s regulátory | Marwick.cz
Marwick.cz

Regulatory sandbox: fintechy na písečku s regulátory

Právo 19.2.2019 Martin Čapek, Filip Horák
Regulatory sandbox: fintechy na písečku s regulátory
V poslední době jsme svědky prudkého nástupu finančních inovací. Ty však v realitě silně regulovaného prostředí naráží na řadu překážek, což si žádá výrazně větší interakci mezi soukromým a veřejným sektorem. Užší vzájemná spolupráce ponese dvojí ovoce: firmám nabídne lepší orientaci a pochopení regulatorních a dohledových očekávání, regulátorům pak umožní získat lepší povědomí o inovacích a s nimi spojených příležitostech a rizicích. Jedním z prostředků k dosažení tohoto cíle je zřizování tzv. „regulatorních pískovišť“ (z angl. „regulatory sandboxes“), kde si firmy i regulátoři mohou fintechovou spolupráci vyzkoušet.

V rámci akčního plánu Evropské komise předkládá Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) zprávu*, v níž se mimo jiné zabývá využitím regulatorních pískovišť v EU. V současnosti je v členských státech pouze několik regulátorů, kteří přistoupili ke zřízení regulatorních pískovišť (konkrétně v Dánsku, Litvě, Nizozemsku, Polsku a Velké Británii). Nutno podotknout, že všechna tato pískoviště byla zřízena teprve nedávno, a sice v letech 2016–2018. První bylo založeno ve Velké Británii tamním orgánem finančního dohledu (FCA) a za dobu dvou let své existence se těší nebývalému zájmu (letos proběhlo již čtvrté kolo přihlášek). Dle současných indikací lze očekávat, že seznam států s vlastním pískovištěm se bude do budoucna rozšiřovat (např. Norsko, Rakousko, Estonsko a Maďarsko). Česká republika zatím bohužel na tomto seznamu nefiguruje.

Za vytvářením regulatorních pískovišť stojí snaha vytvořit příznivé prostředí, které bude podporovat využití nových technologií za současné aplikace regulačních mechanismů. Regulatorní pískoviště si lze představit jako specifické prostředí (schéma) vytvořené regulátorem tak, aby umožňovalo soukromým společnostem zkoušet své nové inovativní finanční produkty, finanční služby či obchodní modely. Toto „zkoušení“ přitom musí být v souladu s předem schváleným zkušebním plánem a musí probíhat za přímé interakce a stálého dohledu regulátora.
Pokud jde o fungování těchto pískovišť, většinou zahrnuje poměrně rozsáhlé využití volné úvahy regulátora (zpravidla vedoucí k mírnějšímu uplatnění některých regulatorních pravidel). Základním předpokladem je, že společnosti účastnící se tohoto programu musí splňovat všechny relevantní zákonné požadavky vztahující se na jimi vykonávanou činnost. Jedině tak mohou regulatorní pískoviště pomoci regulátorům a soukromým společnostem lépe porozumět vzájemným problémům.

Dle zprávy ESMA mají pískoviště několik společných znaků. Mezi ty nejvýznamnější lze řadit to, že: 
(i) nejsou limitována pro specifickou část finančního sektoru (může se jednat např. o oblast bankovnictví, pojištění atd.), 
(ii) jsou otevřena pro firmy, které na trhu již působí, i pro ty, jež teprve hodlají na trh vstoupit, případně i pro další firmy (např. poskytovatelé technologických služeb spolupracující s finančními institucemi), 
(iii) nejsou omezena na testování regulovaných finančních služeb – mohou zahrnovat i další služby či produkty, které umožňují poskytovat regulované finanční služby jiným subjektem nebo snadněji dodržovat regulatorní pravidla (např. pokud jde o zamezení praní špinavých peněz nebo blockchain technologie), 
(iv) neumožňují výkon regulovaných finančních služeb bez licence, 
(v) stanovují specifické podmínky pro účast, působení (včetně testování a hodnocení) a výstup z regulatorního pískoviště.

Ačkoliv jsou benefity tohoto „zkušebního provozu“ patrné, na straně dohledových orgánů panují samozřejmě i obavy. Mezi ty největší patří především, že návrhy testované v regulatorních pískovištích mohou být spotřebiteli a/nebo trhem vnímány jako podporované ze strany kompetentních orgánů. To by vedlo např. k riziku hrozícímu dotyčnému orgánu v případě, že spotřebiteli vznikne újma v přímé souvislosti s poskytovanou službou v průběhu trvání regulatorního pískoviště.

Navzdory rizikům je každá iniciativa podporující technologický pokrok vítaná. Pro větší rozšíření regulatorních pískovišť (ať už na území České republiky či v jiných členských státech EU) bude však do budoucna třeba vyřešit otázky týkající se např. právního zmocnění regulátora k vytvoření pískoviště, správného nastavení mechanismu jeho fungování, nastavení vztahů s finálními uživateli apod.

*Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (European Securities and Markets Authority – ESMA). Report: FinTech: Regulatory Sandboxes and Innovation Hubs [online]. JC 2018 74. Dostupné z: https://www.esma.europa.eu/sites/default/files/library/jc_2018_74_joint_report_on_regulatory_sandboxes_and_innovation_hubs.pdf.
autor
Martin Čapek, Filip Horák

Google utržil další ránu za 2,42 mld. eur

Google utržil další ránu za 2,42 mld. eur

Společnost Google a její mateřská společnost Alphabet prohrály další spor s Evropskou komisí. Pokutu udělenou za zneužívání dominantního postavení na trhu potvrdil Tribunál Soudního dvora Evropské unie. Snaha Googlu zvrátit rozhodnutí Komise, které nejen že ukládá rekordní pokutu, ale zároveň naznačuje směr pro budoucí rozhodovací praxi, tak vyšla naprázdno.
Ladislav Karas: Pro přivýdělek ve stejném oboru je potřeba souhlas zaměstnavatele

Ladislav Karas: Pro přivýdělek ve stejném oboru je potřeba souhlas zaměstnavatele

Jak sladit přivýdělek s pracovní dobou je jedna věc. Jak ho sladit se zákoníkem práce, radí Ladislav Karas, advokát KPMG Legal.
Komise navrhla ambiciózní reformu digitálního prostoru

Komise navrhla ambiciózní reformu digitálního prostoru

Evropská komise chystá nová pravidla pro digitální služby. Měla by přinést největší změny od roku 2000.
EDPB a jeho „návod“ pro datové přenosy po rozhodnutí Schrems II

EDPB a jeho „návod“ pro datové přenosy po rozhodnutí Schrems II

V listopadu 2020 vydal Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (European Data Protection Board – EDPB) dlouho očekávaná doporučení ohledně přenosu osobních údajů mimo EU. Navazují na přelomové rozhodnutí Soudního dvora EU známé jako „Schrems II (C-311/18)“.
Amazon opět v hledáčku Komise – tentokrát kvůli využití dat obchodníků na Marketplace

Amazon opět v hledáčku Komise – tentokrát kvůli využití dat obchodníků na Marketplace

Evropská komise informovala největšího internetového prodejce Amazon o svém předběžném zjištění o porušení antimonopolních pravidel EU. Údajně měl narušit hospodářskou soutěž na maloobchodních trzích provozovaných online. 
Návrh nařízení o správě dat unikl před zveřejněním a sklidil kritiku

Návrh nařízení o správě dat unikl před zveřejněním a sklidil kritiku

Podle uniklého návrhu je cílem vytvoření dobré infrastruktury pro sdílení dat, a přinést tak EU „digitální suverenitu“. 
Evropská regulace AI na obzoru

Evropská regulace AI na obzoru

Evropský parlament hlasoval v říjnu o návrzích pravidel pro umělou inteligenci (AI). Europoslanci přijali Etický rámec, zprávu o právech k duševnímu vlastnictví a především předběžný návrh nařízení o odpovědnosti za provoz systémů AI.
Bude regulace umělé inteligence následovat GDPR?

Bude regulace umělé inteligence následovat GDPR?

Evropská unie vydala rámcový dokument týkající se etických aspektů umělé inteligence (AI), robotiky a souvisejících technologií. Přiklání se v něm k přísné regulaci.