Neveřejné příspěvky na Facebooku mohou sloužit jako důkaz pro policii | Marwick.cz
Marwick.cz

Neveřejné příspěvky na Facebooku mohou sloužit jako důkaz pro policii

Právo 28.6.2019 Ondřej Vykoukal, Martin Čapek
Neveřejné příspěvky na Facebooku mohou sloužit jako důkaz pro policii
Policie České republiky může od svých informátorů požadovat přístup k neveřejným příspěvkům na sociálních sítích a následně je užít jako důkaz v soudním řízení. Vyplývá to z nejnovějšího nálezu Ústavního soudu ze dne 28. května sp. zn. III. ÚS 3564/18.

Primárně Ústavní soud posuzoval, zda policie neporušila základní práva a svobody vydáním výzvy, která stěžovatelce zakázala po dobu trvání pochodu Prague Pride vstupovat do jeho trasy.

Ústavní soud stížnosti vyhověl. Aby bylo možno takovou výzvu považovat za ústavně konformní, musí existovat důvodný předpoklad opřený o dostatečná zjištění. To například znamená, že osoba, vůči níž výzva směřuje, má v úmyslu násilně vystoupit proti shromáždění, vyhrožovat účastníkům násilím či jim jinak znemožnit výkon jejich svobody se pokojně shromažďovat. Takové zjištění však obecné soudy neučinily. V rámci článku se ale zaměříme na jiný, velmi zajímavý aspekt nálezu. Konkrétně na provedení důkazu třemi tzv. printscreeny ze sociální sítě Facebook, na nichž byly zachyceny neveřejné příspěvky stěžovatelky. Ty byly jako důkaz navrženy ze strany žalované (ministerstva vnitra) v řízení o náhradě nemajetkové újmy.

Policie získala printsreeny ze sociální sítě Facebook operativní činností, k čemuž užila tzv. pronikání do prostředí. Stěžovatelka uvedla, že důkaz printscreenů byl nepřípustný s odkazem na jiný nález Ústavního soudu, který uvádí, že v podobných případech je třeba předchozí soudní povolení takového získání facebookových komentářů. Ten ale policie v tomto případě neměla. Ústavní soud ve svém starším rozhodnutí postup policie při získávání printscreenů skutečně označil za obcházení ustanovení trestního řádu o odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Nezabýval se však možností získat printscreeny prostřednictvím podpůrných operativně pátracích prostředků, kam patří i pronikání do prostředí.

Ve zmíněném případě policie printsreeny získala právě pomocí těchto prostředků. Patří mezi ně například i využití informátora, krycích prostředků, zabezpečovací techniky nebo zvláštních finančních prostředků. Ústavní soud v obecné rovině konstatoval, že policie může získat printscreeny ze sociální sítě od informátora. Jejich opatření tímto způsobem přitom nevyžaduje soudní příkaz či souhlas. Fakt, že autor komentářů neví o přítomnosti policejního informátora mezi čtenáři, je v daném ohledu nepodstatný. Naopak jde o podstatu zákonného institutu informátora. 

Dále Ústavní soud konstatoval, že zákonná úprava krycích prostředků umožňuje policii zřizovat pro služební účely profily na sociálních sítích, které logicky zastírají svůj pravý účel. I prostřednictvím takového profilu může policie legálně získávat informace z neveřejných komentářů na Facebooku. Ústavní soud shrnul, že zákon určuje, při jaké činnosti se operativně pátrací prostředky používají. Neomezuje však jejich použití k dalším účelům (ochrana bezpečnosti, osob, majetku a veřejného pořádku; správní řízení), byly-li získány při zákonem stanovené činnosti. 

autor
Ondřej Vykoukal, Martin Čapek

Google utržil další ránu za 2,42 mld. eur

Google utržil další ránu za 2,42 mld. eur

Společnost Google a její mateřská společnost Alphabet prohrály další spor s Evropskou komisí. Pokutu udělenou za zneužívání dominantního postavení na trhu potvrdil Tribunál Soudního dvora Evropské unie. Snaha Googlu zvrátit rozhodnutí Komise, které nejen že ukládá rekordní pokutu, ale zároveň naznačuje směr pro budoucí rozhodovací praxi, tak vyšla naprázdno.
Ladislav Karas: Pro přivýdělek ve stejném oboru je potřeba souhlas zaměstnavatele

Ladislav Karas: Pro přivýdělek ve stejném oboru je potřeba souhlas zaměstnavatele

Jak sladit přivýdělek s pracovní dobou je jedna věc. Jak ho sladit se zákoníkem práce, radí Ladislav Karas, advokát KPMG Legal.
Komise navrhla ambiciózní reformu digitálního prostoru

Komise navrhla ambiciózní reformu digitálního prostoru

Evropská komise chystá nová pravidla pro digitální služby. Měla by přinést největší změny od roku 2000.
EDPB a jeho „návod“ pro datové přenosy po rozhodnutí Schrems II

EDPB a jeho „návod“ pro datové přenosy po rozhodnutí Schrems II

V listopadu 2020 vydal Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (European Data Protection Board – EDPB) dlouho očekávaná doporučení ohledně přenosu osobních údajů mimo EU. Navazují na přelomové rozhodnutí Soudního dvora EU známé jako „Schrems II (C-311/18)“.
Amazon opět v hledáčku Komise – tentokrát kvůli využití dat obchodníků na Marketplace

Amazon opět v hledáčku Komise – tentokrát kvůli využití dat obchodníků na Marketplace

Evropská komise informovala největšího internetového prodejce Amazon o svém předběžném zjištění o porušení antimonopolních pravidel EU. Údajně měl narušit hospodářskou soutěž na maloobchodních trzích provozovaných online. 
Návrh nařízení o správě dat unikl před zveřejněním a sklidil kritiku

Návrh nařízení o správě dat unikl před zveřejněním a sklidil kritiku

Podle uniklého návrhu je cílem vytvoření dobré infrastruktury pro sdílení dat, a přinést tak EU „digitální suverenitu“. 
Evropská regulace AI na obzoru

Evropská regulace AI na obzoru

Evropský parlament hlasoval v říjnu o návrzích pravidel pro umělou inteligenci (AI). Europoslanci přijali Etický rámec, zprávu o právech k duševnímu vlastnictví a především předběžný návrh nařízení o odpovědnosti za provoz systémů AI.
Bude regulace umělé inteligence následovat GDPR?

Bude regulace umělé inteligence následovat GDPR?

Evropská unie vydala rámcový dokument týkající se etických aspektů umělé inteligence (AI), robotiky a souvisejících technologií. Přiklání se v něm k přísné regulaci.