Nabízení dluhopisů na internetu může být investiční službou, říká ČNB | Marwick.cz
Marwick.cz

Nabízení dluhopisů na internetu může být investiční službou, říká ČNB

Právo 12.7.2019 Iva Baranová, Kristýna Tupá
Nabízení dluhopisů na internetu může být investiční službou, říká ČNB
Česká národní banka (ČNB) se v posledních měsících zaměřila mimo jiné na vydávání korporátních dluhopisů. Nově se ČNB vyjádřila k nabízení dluhopisů prostřednictvím internetové platformy. Výsledkem je, že tato a s ní související činnost v některých případech naplňuje definici investiční služby dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu (ZPKT).

Provozovatelé platforem obvykle spolu s uveřejněním nabídky cenných papírů poskytují emitentům i zájemcům o úpis také další služby. Mezi tyto služby může mimo jiné patřit uveřejnění hodnocení dluhopisů včetně investičního horizontu, odvětví emitenta a předpokládané rizikovosti dluhopisů, přípravu textu smlouvy o úpisu a zprostředkování jejího uzavření či adresné oslovování potenciálních investorů se zřetelem k jejich předchozí investiční činnosti.

Právě situace, kdy provozovatel platformy umožní zákazníkovi vyplnit objednávkový formulář online, a na základě něj pak připraví návrh textace smlouvy o úpisu mezi emitentem a investorem (zákazníkem) je na trhu poměrně obvyklá. Draft smlouvy je následně zaslán k podpisu oběma smluvním stranám. Ve svém sdělení se ČNB mimo jiné zabývala otázkou, zda lze tento postup podřadit pod investiční službu přijímání a předávání pokynů dle ZPKT. Tato služba se skládá z přijetí pokynu (strukturovaného sdělení) zákazníka s dostatečně konkrétními informacemi a jeho následného předání k provedení třetí straně. V tomto případě provozovatel webového rozhraní obdrží prostřednictvím poptávkového formuláře dostatečně konkrétní informace k vyhotovení smluvní dokumentace, dá se tedy předpokládat, že takový postup naplní definici pokynu dle ZPKT. Poté, co zprostředkovatel detaily zapracuje do smlouvy, postoupí ji k podpisu třetí straně – emitentovi, pokyn zákazníka tím předá třetí straně k provedení. V souladu s výše uvedeným tedy tento postup naplní definici investiční služby přijímání a předávání pokynů dle ZPKT, s čímž se ve svém stanovisku ztotožňuje i ČNB. 

Nabízení finančních produktů elektronickou formou je stále rozšířenější praxí. Obdobným příkladem může být sjednávání spotřebitelských úvěrů, kdy zákazník vyplňuje veškeré informace do interaktivního formuláře, na základě kterého je v řádech minut k vygenerována podepsaná smlouva. Zásadním rozdílem je, že poskytovatel i zprostředkovatel spotřebitelského úvěru musí disponovat licencí či oprávněním udělovaným ČNB, takovou povinnost emitenti či zprostředkovatelé nabídky korporátních dluhopisů nemají. Ochrana zákazníka je tedy v tomto smyslu omezená. 

Zákon o spotřebitelském úvěru považuje za nabízení možnosti sjednat spotřebitelský úvěr již samotnou reklamu nebo zmíněné získávání informací prostřednictvím online formuláře. Od tohoto okamžiku je poskytovatel či zprostředkovatel povinen spotřebitele informovat o rozsáhlém množství údajů a plnit další související zákonné povinnosti.

Naproti tomu v případě emise korporátních dluhopisů dosud jasně stanovené požadavky pro tyto situace nebyly. Vzhledem k tomu, že trendem posledních letech je stále častější nabývání korporátních dluhopisů nekvalifikovanými investory, je tedy zcela na místě právní úpravu vyjasnit a předejít tak možné právní nejistotě, která by v opačném případě mohla nastat.

Ačkoli snaha regulátora držet krok s aktuálními trendy je dozajista vítaná, na místě je úvaha o rozsahu těchto nově vznikajících omezení. Nejen ochrana klienta, ale taktéž ochrana samotného emitenta, kterým může být často malý či střední podnik, by neměla být v tomto ohledu opomenuta. Takový přístup reflektuje i nové nařízení o prospektu účinné od 21. července, když zavádí tzv. unijní prospekt pro růst. Ten se snaží právě malé a střední podniky v jejich činnosti podpořit. V tomto duchu by tedy mělo být přistupováno i k další legislativní a výkladové činnosti v oblasti vydávání korporátních dluhopisů.  

autor
Iva Baranová, Kristýna Tupá

Google utržil další ránu za 2,42 mld. eur

Google utržil další ránu za 2,42 mld. eur

Společnost Google a její mateřská společnost Alphabet prohrály další spor s Evropskou komisí. Pokutu udělenou za zneužívání dominantního postavení na trhu potvrdil Tribunál Soudního dvora Evropské unie. Snaha Googlu zvrátit rozhodnutí Komise, které nejen že ukládá rekordní pokutu, ale zároveň naznačuje směr pro budoucí rozhodovací praxi, tak vyšla naprázdno.
Ladislav Karas: Pro přivýdělek ve stejném oboru je potřeba souhlas zaměstnavatele

Ladislav Karas: Pro přivýdělek ve stejném oboru je potřeba souhlas zaměstnavatele

Jak sladit přivýdělek s pracovní dobou je jedna věc. Jak ho sladit se zákoníkem práce, radí Ladislav Karas, advokát KPMG Legal.
Komise navrhla ambiciózní reformu digitálního prostoru

Komise navrhla ambiciózní reformu digitálního prostoru

Evropská komise chystá nová pravidla pro digitální služby. Měla by přinést největší změny od roku 2000.
EDPB a jeho „návod“ pro datové přenosy po rozhodnutí Schrems II

EDPB a jeho „návod“ pro datové přenosy po rozhodnutí Schrems II

V listopadu 2020 vydal Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (European Data Protection Board – EDPB) dlouho očekávaná doporučení ohledně přenosu osobních údajů mimo EU. Navazují na přelomové rozhodnutí Soudního dvora EU známé jako „Schrems II (C-311/18)“.
Amazon opět v hledáčku Komise – tentokrát kvůli využití dat obchodníků na Marketplace

Amazon opět v hledáčku Komise – tentokrát kvůli využití dat obchodníků na Marketplace

Evropská komise informovala největšího internetového prodejce Amazon o svém předběžném zjištění o porušení antimonopolních pravidel EU. Údajně měl narušit hospodářskou soutěž na maloobchodních trzích provozovaných online. 
Návrh nařízení o správě dat unikl před zveřejněním a sklidil kritiku

Návrh nařízení o správě dat unikl před zveřejněním a sklidil kritiku

Podle uniklého návrhu je cílem vytvoření dobré infrastruktury pro sdílení dat, a přinést tak EU „digitální suverenitu“. 
Evropská regulace AI na obzoru

Evropská regulace AI na obzoru

Evropský parlament hlasoval v říjnu o návrzích pravidel pro umělou inteligenci (AI). Europoslanci přijali Etický rámec, zprávu o právech k duševnímu vlastnictví a především předběžný návrh nařízení o odpovědnosti za provoz systémů AI.
Bude regulace umělé inteligence následovat GDPR?

Bude regulace umělé inteligence následovat GDPR?

Evropská unie vydala rámcový dokument týkající se etických aspektů umělé inteligence (AI), robotiky a souvisejících technologií. Přiklání se v něm k přísné regulaci.