Bude regulace umělé inteligence následovat GDPR? | Marwick.cz
Marwick.cz

Bude regulace umělé inteligence následovat GDPR?

Právo 6.10.2020 Linda Kolaříková
Bude regulace umělé inteligence následovat GDPR?
Evropská unie vydala rámcový dokument týkající se etických aspektů umělé inteligence (AI), robotiky a souvisejících technologií. Přiklání se v něm k přísné regulaci.

Dokument, který v září vypracovala Výzkumná služba Evropského parlamentu, se zaměřuje na etické aspekty technologií AI. V návaznosti na předchozí studie z této oblasti řeší především potřebu a žádoucí míru regulace. A to jak horizontální otázku, tedy zda má jít striktně o celoevropské předpisy či zda mají být připuštěny národní odchylky, ale i hloubku a závaznost takové regulace.

Dokument identifikuje šest problematických oblastí: současný statický regulatorní rámec, chybějící definice AI, narůstající rozpory mezi exponenciálně rostoucím trhem AI a opožděně reagující regulací, roztříštěná národní právní úprava, náskok technologických gigantů vedoucí k ohrožení veřejných zájmů a konkurenceschopnosti menších podniků, a nezávazné iniciativy týkající se etiky AI. S etickými problémy je okrajově zmíněna i otázka právní osobnosti AI.

Dokument obsahuje podrobnou analýzu, ve které pomocí makroekonomických ukazatelů posuzuje předpokládané dopady jednotlivých regulačních přístupů. Dochází přitom k závěru, že ekonomicky nejvýhodnější je regulace s velkou mírou možných národních odchylek. Zároveň by měly výhody růst spolu s přísností takové regulace. Ideální je dle závěrů dynamická, do budoucna (ex ante) orientovaná regulace.

Očekávaný přínos celoevropské regulace je členěn do pěti oblastí: zvýšení společenského přijetí AI, zvýšení konkurenceschopnosti, zajištění celoevropských souborů dat, zajištění právní jistoty, zohlednění evropských hodnot.

Zajímavostí je, že v současné právní úpravě EU je termín AI obsažen pouze v sedmi obecně závazných předpisech. To nejspíše souvisí i se zmíněnou chybějící definicí AI, respektive jejich roztříštěností a rozdílným chápáním. Neoddiskutovatelná potřeba obecné definice ovšem stále dle mého názoru naráží buď svou těžkopádnost, jak je tomu třeba v případě definice AI, nebo technickou nepřenosnost, když například některé citované dokumenty zužující AI pouze na techniky strojového učení.

Dokument detailněji rozebírá problémy oborů, které s AI úzce souvisejí, díky čemuž se dají najít analogie, či se dokonce očekává, že na ně AI bude mít význačný přímý vliv. Jde o zemědělství, telekomunikace, dopravu a automobilový průmysl, stavebnictví, energetiku, finanční služby a zdravotnictví. Značný důraz se klade na ochranu osobních údajů a právní úpravu obsaženou v nařízení GDPR. V této souvislosti je několikrát zmíněno, že právo na ochranu soukromí se z pohledu práva EU stalo výslovným základním lidským právem a nikoliv jen právem odvozeným od jiných. Paralelu s GDPR hledá dokument i v polemice, zda jde o nástroj regulující výhradě ochranu osobních údajů, nebo zda je předpis třeba posuzovat v širším smyslu jako zakotvení etických principů aplikovatelných také v jiných otázkách. A konečně na GDPR se autoři odvolávají také v tvrzení, že regulace je jediná cesta EU k udržení konkurenceschopnosti. Tvrdí přitom, že GDPR v důsledku přineslo Unii ekonomickou výhodu, což je samozřejmě diskutabilní závěr.

Podobně sporné může být dělení lidských práv na ta již pevně ustanovená, jako má být například právo nebýt diskriminován, a práva teprve se rozvíjející, jako je právě právo na ochranu soukromí. Ač se dá přijmout statistika postojů veřejnosti, na jejímž základě autoři k tomuto dělení dospěli, domnívám se, že jde o příliš zjednodušující a striktní dělení. Ochranu soukromí jistě nelze označit za převratně nový koncept a naopak i úprava diskriminace se stále vyvíjí a v souvislosti s novými technologiemi včetně AI zcela jistě ještě vyvíjet bude.

Ačkoliv tedy závěry ekonomické analýzy vyznívají v jasný přínos případné evropské regulace, je otázkou, zda se papírová očekávání podaří naplnit. Například statistiky týkající se zaměstnanosti totiž kalkulují s lidmi ochotnými a zároveň kvalifikovanými pro výkon dané pracovní pozice, není ovšem jasné, zda – obzvláště bez souvisejících změn v oblasti vzdělávání – bude kvalifikovaných lidí skutečně dostatek. Také není jasné, do jaké míry je zohledněna potřeba rekvalifikace lidí, jejichž pracovní místa v souvislosti s AI pravděpodobně zaniknou.

autor
Linda Kolaříková
Advokátka, KPMG Legal

Google utržil další ránu za 2,42 mld. eur

Google utržil další ránu za 2,42 mld. eur

Společnost Google a její mateřská společnost Alphabet prohrály další spor s Evropskou komisí. Pokutu udělenou za zneužívání dominantního postavení na trhu potvrdil Tribunál Soudního dvora Evropské unie. Snaha Googlu zvrátit rozhodnutí Komise, které nejen že ukládá rekordní pokutu, ale zároveň naznačuje směr pro budoucí rozhodovací praxi, tak vyšla naprázdno.
Ladislav Karas: Pro přivýdělek ve stejném oboru je potřeba souhlas zaměstnavatele

Ladislav Karas: Pro přivýdělek ve stejném oboru je potřeba souhlas zaměstnavatele

Jak sladit přivýdělek s pracovní dobou je jedna věc. Jak ho sladit se zákoníkem práce, radí Ladislav Karas, advokát KPMG Legal.
Komise navrhla ambiciózní reformu digitálního prostoru

Komise navrhla ambiciózní reformu digitálního prostoru

Evropská komise chystá nová pravidla pro digitální služby. Měla by přinést největší změny od roku 2000.
EDPB a jeho „návod“ pro datové přenosy po rozhodnutí Schrems II

EDPB a jeho „návod“ pro datové přenosy po rozhodnutí Schrems II

V listopadu 2020 vydal Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (European Data Protection Board – EDPB) dlouho očekávaná doporučení ohledně přenosu osobních údajů mimo EU. Navazují na přelomové rozhodnutí Soudního dvora EU známé jako „Schrems II (C-311/18)“.
Amazon opět v hledáčku Komise – tentokrát kvůli využití dat obchodníků na Marketplace

Amazon opět v hledáčku Komise – tentokrát kvůli využití dat obchodníků na Marketplace

Evropská komise informovala největšího internetového prodejce Amazon o svém předběžném zjištění o porušení antimonopolních pravidel EU. Údajně měl narušit hospodářskou soutěž na maloobchodních trzích provozovaných online. 
Návrh nařízení o správě dat unikl před zveřejněním a sklidil kritiku

Návrh nařízení o správě dat unikl před zveřejněním a sklidil kritiku

Podle uniklého návrhu je cílem vytvoření dobré infrastruktury pro sdílení dat, a přinést tak EU „digitální suverenitu“. 
Evropská regulace AI na obzoru

Evropská regulace AI na obzoru

Evropský parlament hlasoval v říjnu o návrzích pravidel pro umělou inteligenci (AI). Europoslanci přijali Etický rámec, zprávu o právech k duševnímu vlastnictví a především předběžný návrh nařízení o odpovědnosti za provoz systémů AI.
Štít EU-USA na ochranu soukromí končí

Štít EU-USA na ochranu soukromí končí

Aktivista Max Schrems si ve sporu s Facebookem připisuje další právní vítězství.