„Jednomu z horníků se rozbil notebook, a tak celou přípravu na zkoušku absolvoval na mobilu.“
Jsou důkazem rčení, že „všechno jde, když se chce“. Čtyři bývalí zaměstnanci Dolu Paskov se v Ostravě vydali náročnou cestou rekvalifikace z horníků na programátory. Tentokrát si ovšem, oproti své bývalé práci pod zemí, nemuseli razit cestu sami. Rekvalifikační program Razíme cestu iniciuje společnost LMC, provozovatel portálu Jobs.cz a dalších kariérně zaměřených služeb.
„Dolům jsem se upsal v roce 1989, abych nemusel na vojnu,“ popisuje svoji cestu k práci horníka Jaroslav Muta, jeden z účastníků rekvalifikačního programu. Když pak po vypršení dohody zjistil, že by si jinde vydělal jen zlomek peněz, u těžké práce zůstal. Dodělal si maturitu, dvě nástavby, naučil se anglicky a poté, co byl ze zdravotních důvodů přeřazen k práci na povrchu s polovičním platem, vystudoval i vysokou školu. Tomáš Hisem se pro změnu původně chystal studovat vojenskou lékařskou fakultu v Hradci Králové, jenže rodinné peripetie jej nakonec donutily jít pracovat, a to právě do dolů. Dodělal si hornickou maturitu, a i když si kdysi vůbec nedovedl představit, že by fáral, na práci si nakonec zvykl a vytvořil si k ní i pozitivní vztah. „Nikdy se nevrátíte na stejné místo. Každý den ukrajujete, pokaždé se posunete až o šest metrů dál,“ popisuje Hisem s tím, že ho na práci v dole bavila rozmanitost a také lidé. „Veřejnost si myslí, že jsou to blbci. Ale ti chlapi by dali život, aby to uhlí jelo po páse, aby se splnilo,“ vysvětloval, než na konci března musel s touto prací společně s ostatními skončit, protože těžba v Dole Paskov skončila.
To, že přijde řada lidí na severu Moravy o práci, bylo v podstatě jisté, jen nebylo jasné kdy. Přesvědčování o smysluplnosti projektu tak muselo začít už na půdě společnosti OKD, která se k uzavření Dolu Paskov chystala a jejíž tehdejší zaměstnanci nemuseli jevit o docela „bláznivou“ kariérní změnu velký zájem. Už jenom proto, že stejně jako řada zástupců veřejnosti považovali ambici úspěšně přeškolit horníka na programátora za přehnanou. Snaha se ovšem setkala s úspěchem. „Pokud už naši zaměstnanci opouštějí doly, obvykle směřují do výroby, do dalších průmyslových podniků. Nicméně možnost přesměrovat je do takového oboru, jako je IT, nám přijde natolik snová, že jsme tuto myšlenku rádi podpořili,“ prohlásila Markéta Klopcová z programu Nová šichta, v rámci něhož OKD pomáhá svým zaměstnancům nacházet nové uplatnění. Úvodní kurz, který měla na starost organizace Czechitas, nakonec přilákal vloni v listopadu 17 zájemců a letos v únoru byl zopakován pro dalších 22 zaměstnanců OKD. Sedm z těchto absolventů se dále věnovalo intenzivnímu samostudiu a přípravě na náročné zkoušky, které jim umožní vstup do rekvalifikačního kurzu na půdě Centra celoživotního vzdělávání Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Ten se soustředí především na programovací jazyky C# a Java a také na práci s databázemi a webové programování. Čtyři účastníci už do kurzu nastoupili, a pokud šlo vše podle plánu, touto dobou nastupují na stáž v ostravské pobočce LMC nebo v některé z partnerských firem. Trojice, která prošla druhým kolem úvodního školení, by měla přijít na řadu na podzim.
Právě čtveřice „finalistů“ úvodního turnusu celého projektu se nakonec stala důkazem toho, že ona ambiciózní myšlenka určitě není utopická. Podle zpráv z průběhu kurzů jsou tito účastníci na normální úrovni s ostatními studenty z řad rekvalifikantů, jeden prý měl dokonce vynikat a přednášející od počátku o jeho úspěšném absolvování neměli pochyby. O cestě za novou programátorskou kariérou ovšem všichni do jednoho rozhodli svou vůlí a pílí. Bez nich by to nešlo. „Se všemi jsme mluvili a poznali tak jejich osudy. Celý život se vzdělávali. A jen tak se nevzdávají. Tomáši Hisemovi se rozbil notebook a celou přípravu na zkoušky absolvoval na chytrém telefonu. Odvaha a ochota se vzdělávat jsou zjevně skvělými předpoklady pro změnu kariéry v jakémkoli věku,“ vysvětluje nasazení čtveřice mužů Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti LMC. Už během práce v OKD na sobě intenzivně pracovali a neustále se vzdělávali, což je jeden ze základních předpokladů pro jakékoli budoucí uplatnění.
Dombrovský pak na příkladu aktuálních absolventů popisuje, jak je potřeba připravit se na možné kariérní změny, a to i v případě lidí, kteří mají dnes práci zdánlivě jistou. „Nikdo z nás nemá jistotu, že bude celý život pracovat v zaměření, které před lety vystudoval. Řada profesí a činností zaniká, některé přebírají nové technologie, jiná povolání naopak neustále vznikají. I v rámci zdánlivě ustálených profesí dochází k postupné proměně jejich náplně. Trend je jasný. Dnes nepotřebujeme tolik horníků, zato lidí v IT máme veliký nedostatek. Chceme ukázat, že posun tímto směrem je možný prakticky v jakémkoli věku a z jakéhokoli předchozího zaměření. Opravdu skoro každý, kdo má chuť a výdrž, může zásadně změnit kariéru,“ vysvětluje.
Tato změna přitom přináší výrazné příležitosti. V IT oboru jsou jen v Moravskoslezském kraji stovky volných pracovních míst a uchazečů o ně je kritický nedostatek. Každý inzerát se setká v průměru jen s devíti reakcemi zájemců o práci. A čísla Centra celoživotního vzdělávání VŠB-TUO ukazují, že absolventi jeho kurzů i díky tomuto nedostatku kvalifikovaných uchazečů nacházejí uplatnění velmi snadno. Mnozí z nich totiž místo získají již v průběhu samotného kurzu a třeba v kurzu správy sítí se centrum chlubí dlouhodobě devadesátiprocentní úspěšností v získání zaměstnání krátce po jeho dokončení. Program Razíme cestu tak především velkou měrou přispěl ke zviditelnění těchto možností a faktu, že jsou opravdu reálné. Získal jak zájem médií, tak třeba i mladých filmařů. O čtveřici účastníků totiž vzniká v režii studenta FAMU Jindřicha Andrše časosběrný dokument. Snad i ten pomůže ukázat širší veřejnosti, že všechno jde, když se chce.
.png){kind=avatar}
.jpg)
