V KPMG pomáhal prodávat nebo nakupovat firmy, ve volném čase chystá první životopisný snímek o nejvýznamnějším českém byznysmenovi Tomáši Baťovi. Náš bývalý kolega Adam Páleníček si tím tak trochu plní svůj klukovský sen. A také dospělácké přání podpořit hrdost na národní dějiny i podnikatelského ducha.
Exporadce KPMG pro fúze a akvizice Adam je projektovým manažerem a fundraiserem připravovaného snímku. Koprodukčním partnerem a odborným garantem se stala Nadace Tomáše Bati, jejíž ředitelka Gabriela Končitíková se fenoménu Baťa věnuje více než 18 let.
Adam se ve Zlíně narodil, takže má k tématu blízko od dětství. „Brzy mě zarazilo, že o takovém velikánovi nikdo nikdy nenatočil hraný film,“ vzpomíná. Sám se režisérské klapky chopit nemohl, a tak se spojil s profesionály. Tím prvním byl jeho jmenovec, producent a střihač Adam Dvořák, další Baťův obdivovatel, který stojí například za oceňovaným historickým dramatem Lidice. Spolu pak vybrali režiséra – uměleckého šéfa Dejvického divadla Jiřího Havelku, který se filmařsky prosadil snímky Vlastníci a Zahradníkův rok.
Havelku k Baťovi táhne i rodinná historie. „Můj děda se u Bati vyučil pedikérem a pracoval dole na Václavském náměstí. Pro něj Baťa znamenal hodně. Víc než značku, víc než firmu. Bylo to přihlášení se k určitému životnímu stylu a způsobu myšlení, k naději,“ ohlíží se.
„Bylo to přihlášení se k určitému životnímu stylu a způsobu myšlení, k naději.“
Se scenáristkou Alicí Nellis teď Končitíková, Havelka, Dvořák i Páleníček dolaďují scénář. „Byla jsem svědkem řady pokusů o natočení velkofilmu o Tomáši Baťovi. Jakmile se člověk ponoří do jeho světa, rychle zjistí, že jde o nesmírně komplexní téma. Právě touto šíří se většina autorů nechala odradit. O to víc si cením, že Nellis, Havelka, Dvořák a Páleníček našli odvahu proniknout do Baťova života do hloubky, a jsem ráda, že jim v tom můžeme pomáhat,“ říká Končitíková.
„Herci se už aktivně ucházejí o role. Ze všech reakcí a diskusí cítíme, že je o projekt obrovský zájem,“ doplňuje Adam Páleníček.
Jeden z nejnákladnějších českých snímků
Filmová pocta tragicky zesnulému Baťovi by se v kinech mohla objevit už za dva roky. S odhadovaným rozpočtem okolo sta milionů korun by patřila mezi nejdražší české snímky. Zhruba polovinu této částky by měly pokrýt filmové fondy a pobídky. Na první vývojovou fázi už poskytly prostředky Státní fond kinematografie a Zlín Film Office.
Zbytek peněz se tým snaží získat od soukromých dárců. „Vedu rozhovory s různými firmami. O filmu už se ví, takže se nám ozývají potenciální partneři a několik z nich se nám již podařilo získat. Nicméně sponzory dál hledáme,“ prozrazuje Adam.
Film prodraží zejména snaha věrně vyobrazit prvorepublikové kulisy. „Zlín je jedinečný svou architekturou, ale většina města už nevypadá jako v Baťově éře. Takže to nejtěžší, s čím se budeme potýkat, je schopnost zrekonstruovat či napodobit dobové prostředí tak, aby vše působilo co nejautentičtěji,“ vysvětluje Dvořák.
Některé scény se navíc mají točit v zahraničí, protože Baťa dobyl i značný kus globálního trhu. Opakovaně také navštívil Spojené státy, odkud si přivezl inspiraci pro řízení své firmy i výstavbu ve „svém“ Zlíně, kterému i starostoval.
„V období Tomáše Bati prošel Zlín neuvěřitelnou proměnou – z malého městečka se stal takzvanou Amerikou v Čechách, kam přijížděli lidé z celého světa. Protože film zachycuje právě toto období, bude mimořádně náročné filmařsky vystihnout tak zásadní přerod,“ upozorňuje Končitíková.
.jpg)
„Baťa se staral o své zaměstnance i Zlín, takže byl průkopníkem toho, co dnes nazýváme sociální odpovědností firem.“
Americký sen v Československu
Adam nezastírá, že ani selfmademan a vizionář Baťa nebyl bezchybný. „Neudělal všechno správně a nebylo to s ním vždy jednoduché,“ přiznává. I tak podle Adama představuje nejpozoruhodnější byznysový příběh československých dějin. „Je to fenomenální success story. Pocházel z velmi chudých poměrů, přesto se sám vypracoval až na vrchol. Se svou obuví prorazil i na mnoha místech světa, čímž dělal skvělou reklamu celému Československu. Zároveň se nadstandardně staral o své zaměstnance i Zlín, takže byl průkopníkem toho, co dnes nazýváme sociální odpovědností firem,“ shrnuje Adam.
„Neměli bychom tudíž vzhlížet jen k zahraničním podnikatelským hvězdám typu Steva Jobse, v Baťovi máme vlastní plnohodnotný vzor. Chceme proto připomenout jeho příběh a skrze něj posílit hrdost na naši historii. Zároveň bychom rádi zejména u mladší generace podpořili touhu začít podnikat a uspět poctivou cestou i v současnosti,“ dodává s tím, že Baťa je zřejmě jediným Čechoslovákem, jehož jméno znají na všech kontinentech. Také proto Adam vede diskuse i s potenciálními zahraničními partnery ze Slovenska, Indie či Kanady.
Jeden z největších a nejlepších zaměstnavatelů
Zakladatel světově úspěšného zlínského obuvnického impéria Tomáš Baťa se narodil v roce 1876 a s podnikáním začal na konci 19. století. Zemřel při letecké havárii v roce 1932. Tehdy jeho firma poskytovala práci více než 31 000 lidí a patřila tak mezi největší zaměstnavatele v Československu.
Uplatnit se u Bati bylo prestižní záležitostí, Zlín proto přitahoval talenty z celé republiky a velmi se rozrůstal. Město se pyšnilo výrazně lepší životní úrovní než zbytek země, mzdy tam byly v průměru o 30 procent vyšší.
Baťa o své zaměstnance nadstandardně pečoval – stavěl pro ně domky a postupně zřídil závodní stravování, mateřskou školku, knihovnu, vzdělávací kurzy, sportovní klub i pojišťovnu. Práci dával i tělesně handicapovaným. Jednotlivým dílnám také dopřál velkou míru samosprávy i účast na zisku.
Československo bylo ve 30. letech díky Baťovi největším exportérem obuvi na světě. V roce 1932 vyráběla Baťova firma více než 36 milionů párů bot. Baťovy podniky tehdy působily ve 24 zemích. Baťa svůj byznys ale také chytře diverzifikoval – postupně pronikl i do odvětví stavebnictví, dopravy, chemie, plynárenství, papírnictví, zemědělství, filmařství či hotelnictví. Přes různé peripetie přežila Baťova obuvnická společnost do současnosti – po světě má stále více než 5 000 prodejen.
Napsáno s využitím tiskové zprávy a Adamových rozhovorů pro Forbes, E15 a MF Dnes
