Jak přežít informační pandemii | Marwick.cz
Marwick.cz

Jak přežít informační pandemii

Téma 17.6.2021 Lukáš Vincent
Jak přežít informační pandemii

Kvůli zahlcení informacemi přicházíme o duševní pohodu, pracovní produktivitu i schopnost rozlišovat, co je důležité a co ne. Přečtěte si naše tipy, jak se v záplavě novinek naučit plavat.

Lidský mozek je krátkodobě schopen udržet plus minus sedm údajů.

Zesilující lavina informací

Před 5 000 lety jsme se naučili psát, abychom udrželi informace. Dnes se jejich objemem úspěšně paralyzujeme. Zatímco Egypťané vyvinuli k uchovávání vědění knihovny, naše civilizace spoléhá na externí paměť v technologické podobě, která další data generuje a přispívá k pomyslné povodni.

Termín „information overload“ („přetížení informacemi“) podle časopisu The Economist poprvé použil v polovině 60. let minulého století americký politolog Bertram Gross. Následně jej zpopularizoval futurolog Alvin Toffler a v druhé polovině 70. let jej vědci definovali jako situaci, kdy „objem informací vstupujících do systému přehltí jeho procesní kapacitu“. Ve stejné době George Armitage Miller, jeden ze zakladatelů kognitivní psychologie, ve svém výzkumu dospěl k závěru, že lidský mozek je krátkodobě schopen udržet plus minus sedm údajů.

V roce 2011, tedy čtyři roky po představení prvního iPhonu, vědci odhadli, že informační nálož mířící na každého jedince se za posledních 25 let zpětinásobila. Pro snazší pochopení problému to přirovnali k ekvivalentu 174 stránek velkoformátových novin.

První řádek tohoto textu má ve Wordu okolo stovky znaků, 15 slov. Dospělý člověk jej očima přeletí za dvě až tři sekundy. Během těchto tří sekund vzniklo na celém světě cca pět megabajtů informací. To odpovídá zhruba 2 500 normostran. Žijeme zkrátka v době informačního boomu. Aktuality se na nás valí z médií i sociálních sítí. Díky počítačům a mobilním telefonům jsme permanentně online. Každou sekundu na internetu podle odhadů přibude 55 000 příspěvků na Facebooku, 6 000 tweetů a 80 blogů. Za stejnou dobu se odešle 3,4 milionu e-mailů a nahraje 10 hodin videa na YouTube.

Průměrný Američan denně zkonzumuje více než 100 000 slov. To je trojnásobně víc, než Shakespeare napsal do celého Hamleta, své nejdelší tragédie. Podle výzkumné agentury Nielsen tři roky nazpět průměrný Američan trávil interakcí s nějakým druhem média 11 hodin denně. V loňském pandemií poznamenaném roce už toto číslo přesáhlo 13,5 hodiny. Každý pátý se cítí zahlcen a stěžuje si, že mu to brání efektivně fungovat. Přesuňme se ale na český rybníček. Průměrný našinec podle agentury Median stráví s médii 8 hodin denně. Vloni se číslo vlivem pandemie koronaviru zvedlo o 80 minut.

Po vyrušení telefonátem nebo příchozím e-mailem dočasně padá zaměstnanci inteligenční kvocient až o 10 bodů. To odpovídá vykouření dvou jointů marihuany.

O dalších osm let později vědecký tým z Dánska, Irska a Německa zdokumentoval, že schopnost lidstva udržet pozornost a koncentraci významně klesá. Šéf výzkumné firmy Basex Jonathan Spira na základě výzkumu odhadl, že jen USA kvůli informačnímu přetížení přicházejí ročně o produktivitu v hodnotě jednoho bilionu dolarů. Místo aby tvořili hodnoty, prošustrují zaměstnanci čas třeba se zbytečnými e-maily. Spira zjistil i další skutečnosti:

 

  • Na každých 12 lidí zbytečně přidaných do kopie e-mailu připadá ztráta jedné pracovní hodiny.
  • Po půlminutovém přerušení trvá až desetinásobek času, než se člověk opět zkoncentruje.
  • Vládní úředníci až polovinu pracovní doby tráví vyplňováním, tříděním a mazáním informací.

Jiná studie zadaná společností Hewlett-Packard zase konstatovala, že po vyrušení telefonátem nebo příchozím e-mailem dočasně padá zaměstnanci inteligenční kvocient až o 10 bodů. To odpovídá vykouření dvou jointů marihuany.

Epidemií bílých límečků (a nejen jich) se zkrátka stala snaha – kterou práce z domova do jisté míry ještě zvýraznila – stihnout více věcí naráz včetně konzumace médií. Takže informace vstřebáváme simultánně, například při práci na počítači a zapnutém rádiu nebo televizi. Náš „informační den“ má tak ve finále více než 24 hodin. Tento multitasking je pak zodpovědný za nepořádek v našem mozku. Podle výzkumu neurologa ze Stanfordovy univerzity Russe Poldracka studium se sledováním televize v podkresu vede k tomu, že se informace zpracovávají špatně. Místo do hipokampu, segmentu mozku, kam bychom správně měli „zapisovat“ fakta, se ukládají do striata zodpovědného za dovednosti. To přispívá k pocitu bezmocnosti, když se naše paměť marně snaží vybavit si údaj.

 

Řešení spočívá v eliminaci a organizaci

Čím více lidí si uvědomuje šíři problému, tím více roste i počet navrhovaných řešení. Extrémní návod poskytl Arthur Conan Doyle. Jeho Sherlock Holmes si do mozku ukládal jen ty informace, které využíval při výkonu detektivního povolání, a ostatní směle ignoroval. Jak to podal Sherlock v podání Benedicta Cumberbatche: „Jestli jsem kdy věděl, že Země obíhá kolem Slunce, smazal jsem to. (…) Mozek je můj pevný disk. Má smysl do něj ukládat jen to, co je užitečné.“

Uvědomte si, která sdělení skutečně potřebujete, respektive která vás živí, a ořežte zbytek. Sociální sítě i e-maily.

Část minimalistů žije snahou zbavit se části svých rozhodnutí, což je modus operandi, který sahá více než sto let nazpět. Právě proto prakticky všechny fotky zobrazují Alberta Einsteina v šedém obleku. Geniální fyzik nechtěl plýtvat svým rozhodovacím potenciálem na tak zbytečné věci jako oblečení. Strategie se v posledních letech uchytila i v Silicon Valley a díky rolákové uniformě Steva Jobse nebo šedému tričku Marka Zuckerberga se šíří dál.

O trochu méně radikální recept přináší informační dieta. Tu proslavil Clay A. Johnson, který v roce 2012 vydal stejnojmennou knihu s dodatkem „Jak spotřebovávat uvědoměle“. Koncept jeho návrhu se příliš neliší od stravovacích diet. Uvědomte si, která sdělení skutečně potřebujete, respektive která vás živí, a ořežte zbytek. Sociální sítě i e-maily. Mezi nejúspěšnější autory radící na toto téma patří profesor počítačových věd z univerzity v Georgetownu Cal Newport. Jeho kniha „Digitální minimalismus: Zkroťte návykové technologie a získejte zpět svůj čas a koncentraci“ se stala biblí této problematiky. O pár let starší klasikou je i zatím nepřeložená „The Organized Mind: Thinking Straight in the Age of Information Overload“ kanadského psychologa z Dartmouthu Daniela Levitina.

„Mít informace a být informován jsou dvě dost odlišné věci,“ napsala před lety pro New York Times Denise Chengová z Katedry komparativních mediálních studií na Massachusetts Institute of Technology. Základní přístup, jak se nenechat zahltit, je podle ní předem plánovat, jakým zdrojům se člověk míní vystavit, a vybírat si pouze takové, které recipientovi přináší hodnotu. V češtině kupříkladu napsal vynikající návod pod všeříkajícím názvem „Jak číst víc a s větším potěšením“ novinář Michal Kašpárek.  

Spousta lidí začala také odmítat sociální sítě. Existuje ale celá řada aplikací, jež tak zásadní krok nevyžadují. Filtry jako StayFree, Freedom nebo Flipd dokážou používání sociálních sítí omezit. RSS formát zase umožňuje potlačit potřebu pravidelně kontrolovat, jestli na oblíbených zdrojích nepřibyl nový obsah. Aplikace jako Pocket nebo Notions pomohou odložit konzumaci médií na později.

Pro profesionály, kteří musí novinky konzumovat po kvantech, máme specializované weby jako Superorganizers nebo Optemization. Ty publikují rozhovory s kreativními jedinci z různých odvětví. Každý z nich si osvojil specifický systém práce s informacemi. Většina zpovídaných k čerpání zdrojů, filtrování informací i jejich archivaci používá individuální soubor nástrojů a aplikací. Web tak zároveň inspiruje k vlastním řešením a slouží jako seznamka s novinkami v organizaci práce.

Řešení je dostatek. Stačí si uvědomit problém (v případě, že jej skutečně máte), inspirovat se a zvolit ideální postup.

autor
Lukáš Vincent
Autor

Čtyřdenní pracovní týden: Lesk, nebo bída?

Čtyřdenní pracovní týden: Lesk, nebo bída?

Kdy přestane být pátek „malou sobotou“ a stane se plnotučným víkendem? A přežije to ekonomika, respektive naše peněženky?
Úsvit online vzdělávání: Na Harvard z obýváků

Úsvit online vzdělávání: Na Harvard z obýváků

Moudrost světa na dosah kurzoru. Lukáš Vincent píše o MOOCs, tedy Massive Open Online Courses.

Druhá kariéra bílých límečků

Druhá kariéra bílých límečků

Jak pracují „kancelářské krysy“, když nepracují? Prozkoumali jsme pestrý svět vedlejšáků.
Cesta za mladistvým důchodcem

Cesta za mladistvým důchodcem

Samá voda, přihořívá, FIRE. O cestách za předčasnou dobrovolnou penzí sbíral informace Lukáš Vincent.

Kancelář? Zavřeno! Navždy?

Kancelář? Zavřeno! Navždy?

Je práce z domova nový standard, nebo zabiják kreativity? Co ukázaly zavřené kanceláře a video konference z obýváků, popisuje Lukáš Vincent.
Česko za čtvrt hodiny

Česko za čtvrt hodiny

Česko je jednou z mála zemí, které mají s Německem obchodní přebytek, píše Mojmír Hampl v knize „Pro Čechy je nebe nízko“. Přinášíme z ní krátkou ukázku.

Povolání vizionář

Povolání vizionář

Futurologie je řemeslo i výdělečný byznys. Podívali jsme se na její aktuální podoby a s odstupem zhodnotili, jak si vedli vizionáři, jejichž předpovědi už se měly naplnit.

Menší, ale digitální

Menší, ale digitální

Investice do moderních technologií a digitalizace může živnostníkům i malým a středním podnikům pomoci udržet krok se zahraniční konkurencí. Jak to udělat správně?