Loono je moje dítě | Marwick.cz
Marwick.cz

Loono je moje dítě

Rozhovor 20.11.2019 Pavel Kalouš
Loono je moje dítě

Kateřina Vacková, která naučila Čechy sahat si na prsa a „koule“, končí ve vedení neziskové organizace propagující samovyšetření. Chce rozjet vlastní byznys a Loono v budoucnu dotovat.

Když jí lékaři diagnostikovali rakovinu vaječníku, bylo jí teprve dvaadvacet, před sebou měla dva roky studia na medicíně a spoustu plánů. Zdrcující zpráva ji mohla srazit na kolena, ona se ale roz­hodla bojovat se strachem po svém. Kamarádům začala vysvětlovat, že nesmí nic podcenit, pokud se jim na jejich těle něco nezdá.

„Měla jsem štěstí, že jsem k lékaři přišla včas. Být to o dva měsíce později, už tady nejsem,“ vzpomíná Vacková. „Tehdy jsem si vytkla za cíl, že nechci, aby někdo zemřel jen proto, že neměl dost informací. A téhle vize se držím dodnes,“ dodává.

Z jedné prezentace pro přátele je o pět let později neziskovka Loono, kterou nejvíc proslavila kampaň #prsakoule zaměřená na prevenci rakoviny prsu a varlat. Pomoct dále růst by měla spolupráce s KPMG a změna ve vedení společnosti.

Proč jste se k tomu rozhodla?
Cítila jsem, že Loono dospělo do bodu, kdy pro další rozvoj potřebuje jiný styl řízení. Já jsem kreativec, který něco vytvoří a nadchne pro to další lidi. Loono teď potřebuje manažera růstu.

Jak jste daleko s hledáním nového ředitele?
Hledání jsem se věnovala několik měsíců. Ze 120 kandidátů jsem vybrala čtyři lidi, s tím vítězným jsme si nakonec úplně nesedli a po měsíci se naše cesty rozešly. Takže hledám dál.

Kolik peněz ročně Loono spotřebuje?
Kolem šesti milionů korun. Už nepotřebujeme další modely prsou nebo varlat ani peníze na brožury. Potřebujeme peníze na full-time zaměstnance. Ve společnosti stále panuje předsudek, že lidi v neziskovkách by měli pracovat zadarmo, respektive za hezký pocit. Ráda bych proto potenciální dárce nadchla pro myšlenku, že nejlepší cesta je zaplatit schopného člověka, díky kterému dokážeme získat víc peněz.

Co je na provozování neziskové společnosti v Česku nejtěžší?
Dlouhodobou výzvou jsou pro nás – a určitě i pro řadu dalších organizací – lidé a jejich odměny. Jsme rychlí a efektivní, pořád nás ale není tolik, kolik bychom potřebovali.

Disciplínu mám díky tomu, že jsem dělala atletiku.

Co s tím chcete dělat?

Nejlepší to mají nadace, které jsou zřízené při velkých firmách. Firma generuje peníze a posílá je do své nadace. A to je i můj cíl. Potřebuju vydělávat peníze, abych s nimi mohla dělat dobro. Ideální by bylo, aby Loono jednou nemuselo peníze vůbec řešit, protože mu je prostě pošlu. A to bych z pozice ředitelky nedokázala.

Máte konkrétní představu, jakou firmu chcete rozjet?
Můj další projekt se bude zřejmě točit kolem mise „Empowering fu­ture generation of healthcare leaders“. Studenti, kteří v Loono pomáhají, si zakládají svoje vlastní projekty a já bych jim chtěla poskytnout zázemí. Zatím ale nevím, jestli vytvořím akademii, online vzdělávací hru nebo jinou formu.

Vzpomenete si ještě, jak to celé u vás začalo?
Onemocněla jsem v listopadu 2013 a na jaře 2014 vzniklo Loono. Na první workshopy jsem pozvala pár kamarádů a podle velice jedno­duché prezentace s pár kradenými obrázky z Googlu jsem jim vyprávěla o různých orgánech a jak se v nich projevuje rakovina. Na podzim 2014 k nám na workshopy chodilo 150 lidí, ale největší rozvoj přišel v létě 2015.

To jste rozjeli kampaň na Hithitu.
Ano, potřebovali jsme 150 tisíc na modely prsu a varlat, které nám tehdy chyběly. Měli jsme ale štěstí, že se tématu chytla média, a na přelomu 2014 a 2015 jsme už nabrali slušné tempo. Na začátku jsme dělali dva workshopy měsíčně a teď jich je 80.

Jak zní recept na úspěch s neziskovou společností?
Klíčová je prvotní myšlenka – že chcete měnit životy lidí k lepšímu. A na to se nabalili lidé, kteří jsou ochotní pracovat za málo peněz, protože mají před sebou vizi, že zlepší svět. Třetí důležitá věc je dis­ciplína. Tu mám díky tomu, že jsem dělala atletiku.

Faktem je, že žádnou jinou kampaň zaměřenou na prevenci nepřijala mladá generace tak jako #prsakoule. Co jste udělali jinak než ostatní?
Mluvíme k lidem pozitivně a na rovinu. Třeba náš nejúspěšnější post na sociálních sítích byla rada, proč se máte po sexu pokaždé vyčůrat. Lidé to ohromně sdíleli, mělo to dosah ve stovkách tisíc. A to je ten recept. Otevřená a upřímná komunikace, ve které prvoplánově nestrašíte.

obr

Je rakovina nemoc, kterou Češi podceňují nejvíc?
To se těžko hodnotí. Na prohlídky ke gynekologovi chodí jen každá druhá žena, a to ještě část z nich tam jde, protože má nějaký problém. To je přece hrozné. Problém prevence je, že na svém těle dlouho nic necítíte – že se vám ukládá tuk v cévách, že máte vyšší tlak nebo že vám někde roste nádor. Řešíte jen to, co je vidět na první pohled. Problémy s kůží, vyrážky nebo zuby.

Kolik lidí jste už za pět let fungování Loono proškolili?
Zhruba 50 tisíc. Workshopy pořádáme ve firmách, ve školách i na kulturních a hudebních festivalech.

Padesát tisíc lidí je dost. Víte, kolika z nich jste zachránili život?
Aktuálně je to 46 lidí. Další stovky a tisíce lidí se ozvou a děkují nám, že to děláme. Protože jsme je donutili konečně zajít k praktikovi, gynekologovi a podobně. U stovek lidí se také objevil nějaký nádor, něco si někde nahmatali, ale nebylo to zhoubné. Těch 46 lidí jsou ti, kteří mají rakovinu a jsou v léčbě. Hrozné je, že klukům s rakovinou varlat je třeba jen 17 nebo 23 let. Je mezi nimi i 25letá holka, co má rakovinu prsu.

Jak se za těch pět let změnilo samotné Loono?
Máme 15 lidí v organizačním týmu, z toho šest na plný úvazek, k tomu víc než stovku studentů a lékařů, kteří provádějí samotná školení. Máme hodně stážistů, což nám pomáhá šetřit práci a peníze. Ve financování jsme se hodně posunuli směrem k vlastní nezávislosti, poměr vlastních příjmů z workshopů a prodeje merchandisingu a příjmů z grantů, dotací a darů mecenášů je zhruba 50 na 50.

Co teď čeká Loono dál?
Kromě právě spuštěné kampaně Dole dobrý, zaměřené na repro­dukční zdraví, se budeme věnovat i zdravým zubům, duševnímu zdraví či prevenci závislostí. Připravujeme workshopy na klíč, například o antikoncepci, očkování nebo výživě. Kromě toho otevřeme další pobočky v Pardubicích, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích a Bratislavě a rozjedeme online vzdělávání.

A také vás čeká spolupráce s KPMG.
Přihlásili jsme se do programu, ve kterém KPMG celý rok pomáhá a radí neziskovým společnostem, a vyhráli jsme. Mám z toho radost! Potřebujeme pomoct se škálováním a růstem do regionů, poradit s daňovou optimalizací i evropskými dotacemi. Věřím, že nám KPMG může skvěle pomoci.

autor
Pavel Kalouš
Redaktor měsíčníku Forbes

Dobrý učitel tělocviku musí být komikem i trenérem

Dobrý učitel tělocviku musí být komikem i trenérem

Proč sport mentálně posiluje, kdy je zlatý věk motoriky a co cvičit hrou na koně či kameny, prozrazuje představitelka Dětské sportovní akademie Kateřina Zavázalová.

Ať se povinně maturuje radši z angličtiny, řiká učitel matematiky

Ať se povinně maturuje radši z angličtiny, řiká učitel matematiky

Máme pocit, že když je něco důležité, tak by to mělo být povinné. To je omyl, říká matematikář, Zlatý Ámos a youtuber Marek Valášek.

Prohru beru jako zpětnou vazbu

Prohru beru jako zpětnou vazbu

Hlava se dá vytrénovat stejně dobře jako tělo, říká Petra Štolbová, první česká taekwondistka, která se probojovala na olympiádu.

Většině sebevražd je možné předejít

Většině sebevražd je možné předejít

Jaké signály nás na riziko sebevraždy u našich blízkých upozorní a co dělat, pokud je zpozorujeme, si přečtěte v rozhovoru s Alexandrem Kasalem.

Národní muzeum není vykopávka

Národní muzeum není vykopávka

Do Národního muzea se stojí fronty. Tou hlavní atrakcí už ale není jen kostra velryby. Návštěvníky láká rozšířená realita a interaktivní výstavy. O tom, že za zdmi z 19. století se skrývá moderní instituce, nám vyprávěl Michal Lukeš.

Věrozvěst dlouhověkosti Petr Šrámek

Věrozvěst dlouhověkosti Petr Šrámek

Lidé mohou dospívat opakovaně, a pokud žijí dlouho a ve zdraví, mohou mít druhou, třetí i čtvrtou kariéru, je přesvědčen podnikatel a investor Petr Šrámek.

Kristiina Mäki: Cesta nahoru není lineární

Kristiina Mäki: Cesta nahoru není lineární

Proč je dobré ukazovat neúspěch, jak pracuje se sociálními sítěmi a jaké jsou nejčastější chyby amatérských běžců, prozrazuje česká běžecká rekordmanka a olympijská finalistka Kristiina Mäki.

Špatné zprávy se mají sdělovat ve dvou větách

Špatné zprávy se mají sdělovat ve dvou větách

O umírání, ale i rozchodu či vyhazovu je nejlepší informovat krátce a až po takzvaném varovném výstřelu, říká zakladatel Centra paliativní péče Martin Loučka.