Menší, ale digitální | Marwick.cz
Marwick.cz

Menší, ale digitální

Téma 1.8.2019 Markéta Hronová

Investice do moderních technologií a digitalizace může živnostníkům i malým a středním podnikům pomoci udržet krok se zahraniční konkurencí. Jak to udělat správně?

Roboti nemusí být doménou jen v automobilkách nebo velkých firmách. Už před dvanácti lety to dokázala hanácká obec Vrbátky, která nemá ani dva tisíce obyvatel. V místním zemědělském družstvu se rychle otáčí robotické rameno, které překládá pytle brambor z balicí linky na palety místo lidí. Tehdy bylo družstvo jedna z prvních malých firem, která začala s automatizací, ušetřila práci až tří lidí a zefektivnila nakládání pytlů do kamionů. Stala se tak příkladem, jak správně využívat inovace. Takový přístup však v Česku stále není standardem.

Pořídit si některou z technologických novinek není pro české firmy až takový problém, jejich ovládání ale pak zvládají hůře. Podle Evropské komise má Česká republika nižší úroveň základních digitálních dovedností, než je průměr států EU.

Digitalizaci v ČR řeší jen třetina podnikatelů
Potvrzuje to i lednový průzkum Asociace malých a středních podniků (AMSP). Ptala se v něm stovky menších firem a podnikatelů, z čehož vyplynulo, že více než třetina digitalizaci zatím soustavně neřeší a pravidelně do této oblasti neinvestuje. „Je patrný rozdíl mezi živnostníky a právnickými osobami. To, že téměř polovina OSVČ prakticky nevyužívá nové technologie, znamená, že v dalších letech mohou ztrácet konkurenceschopnost,“ varuje asociace.

Proto se rozhodla věnovat letošní rok právě digitálnímu podnikání a snahám dostat nové technologie do provozů malých firem. Chce jim dát vědět, že se změny netýkají jen velkých společností, ale každého zemědělského družstva, obchodníka i řemeslníka. „Jak má digitalizace vypadat, neurčuje stát, ale sami zákazníci a spotřebitelé. Podnikatelé na jejich přání musí reagovat. Když na to nebudou připraveni, nepřežijí,“ domnívá se asociace. Příkladem může být i tradičně manuální profese pokrývače. Dříve musel kvůli opravě na střechu nejdříve vylézt a složitě zjišťovat, v jakém je stavu. Dnes mu stačí ji párkrát obletět dronem.

Nevrhat se do digitalizace bez rozmyslu
Malé firmy obvykle nezaměstnávají žádné stratégy či poradce, kteří by jim s digitalizací pomohli. Nejdůležitější je zanalyzovat dosavadní stav, říct si, co by se dalo zlepšit, a spočítat, jestli se jim to vyplatí. „Když si podnikatel bez velkého rozmyslu koupí drahého robota, nepropočítá si to a nenaučí se s ním správně pracovat, může ho to i zničit,“ upozorňuje Karel Dobeš, místopředseda AMSP. Je potřeba zvážit, jestli sériové výrobky budou pro konkrétní účel vhodné a nebude je třeba složitě přenastavovat. Také je třeba stroji zajistit kvalifikovaný servis. Pokud si pořídí počítač a má v plánu všechny procesy ve firmě digitalizovat, musí mít v datech pořádek. „Nesrovnalosti zůstanou i v počítači, jen je to dražší,“ míní Dobeš.

Podle něj není dost firem, které by se zaměřovaly na individuální problémy malých podnikatelů a dokázaly jim s digitalizací a inova­cemi pomoci. A pokud se najdou, podnikatelé mají často strach vyložit před nimi karty na stůl. „Musí jim prozradit veškeré své know-how a bojí se, že ho pak zneužije konkurence,“ vysvětluje Dobeš.

Krok vpřed ale nemusí vždycky znamenat nákup robotů či 3D tiskáren. Podle průzkumu AMSP firmy hledají zakázky na internetu ve 22 procentech případů. Počet živnostníků, kteří získávají zakázky přes internet, je ještě dvakrát vyšší. Zvláště u nich je velmi podstatný digitální marketing – dát o sobě na síti vědět, mít přehledné internetové stránky, přivádět na ně zákazníky a starat se o to, aby byli spokojení.

Je nutné také zvládnout propagaci přes sociální sítě – čím dál popu­lárnější je Instagram. Pomocí přesného zacílení je možné oslovit zákazníky podle lokality, kde bydlí, podle zájmů, ale třeba i věku. Nejjednodušší je začít propagací vloženého příspěvku, ale vytvářet lze i složitější kampaně. Nejvíce lidí pak stále používá Facebook. Podle dat Facebooku dvě třetiny firem s profilem na této sociální síti uvedly, že se jim díky platformě povedlo zvednout tržby. Stále silným nástrojem zůstává e-mail. Přestože tomu podnikatelé leckdy nepřikládají velkou důležitost, newslettery mají pořád potenciál přilákat k nákupu. Tedy za předpokladu, že jsou napsané dobře a nestanou se z nich obtěžující hromadné zprávy.

Přestože mladí lidé tráví s digitálními technologiemi hodně času, jsou většinou pasivními uživateli, ale do hloubky jim nerozumějí. Ani podnikatelé příliš nevěří, že by jim absolventi s digitalizací dokázali nějak výrazně pomoci. Z šetření vyplynulo, že 40 procent z oslovených firem a živnostníků si myslí, že školy nedokážou dostatečně připravit budoucí absolventy na digitalizaci.

„Selháváme v digitálním vzdělávání, a to již od základních škol. Chceme-li, aby nastupující podnikatelská generace obstála v nebývalé konkurenci a aby absolventi odborných škol uspěli na trhu práce, musíme zajistit, aby se aplikaci digitálních technologií učily děti již od útlého věku,“ míní členové asociace. Pro druhé stupně základních škol připravili nový předmět technika, který v sobě zahrnuje výuku praktických dovedností ve spojení s moderními digitálními nástroji, a požadují, aby se stal povinným předmětem.

Roboti v kancelářích 
Chytré stroje se nezapojují jen ve výrobě, ale fungují i v usnadňování kancelářské práce. Hodí se všude, kde člověk dělá rutinní a opakující se věci, například zadávání dat, vyplňování formulářů, formátování, vytváření reportů nebo práci s databázemi. Robotizaci využívají obory jako HR, IT, risk management nebo zákaznická péče. „V blízké budoucnosti nebudou automatizované systémy plnit jen běžnou administrativní agendu, ale stanou se skutečnou součástí firemních procesů,“ řekla na letošním Finance Foru Lenka Vondra z KPMG Česká republika. Klíčem k úspěšné implementaci jsou podle ní správné nástroje a vhodná strategie.

Dojící robot
Před pěti lety otevřela Zlata Mádrová s rodinou Zlatou farmu ve Štětovicích na Hané. Chovají krávy původ­ního českého plemene ČESTR na mléko a maso. Jenže výkupní ceny mléka byly tak nízké, že se po roce provozu farmy rozhodli vybudovat minimlékárnu, která část čerstvého mléka zpracovává a vyrábí z něj sýry, tvaroh, kefír a další mléčné výrobky.

„Bez možnosti prodávat své výrobky koncovým zákazníkům bychom vůbec nemohli existovat. Snažíme se tedy, aby se lidem u nás líbilo a vraceli se k nám,“ říká Mádrová. Založili také folklórní spolek Štětovická slipka a na farmě obnovují staré hanácké tradice a ukazují návštěvníkům, a hlavně dětem, co obnáší chov krav.

Zaměřili se tedy na agroturistiku a nechtěli už kupo­vat novou dojírnu. „Přáli jsme si pokud možno co nejvíce přiblížit chov skotu laikům, tak jsme si pořídili dojícího robota, který slouží i jako ukázka dojení,“ popisuje Mádrová. Díky robotovi tak nemusí shánět a platit dva zodpovědné pracovníky. Robot funguje 365 dní v roce 24 hodin denně, dojí jednu krávu za druhou. Ty do něj samy vstupují jako do malé ohrádky. Krávy v dojícím robotu dostávají zároveň nadávkované granule a snědí přesně tolik krmiva, kolik potřebují. „Neprokrmujeme tak zbytečně peníze. Robot zvládne podojit dvaapůlkrát denně pětapadesátihlavé stádo, a to samostatně, asistenci chovatele potřebuje většinou jen přibližně pět mladých krav za den. Šetříme tak hlavně čas,“ shrnuje Mádrová.

Oproti oplachům v dojírně také uspoří několikanásobně více vody. „I přes velké počáteční pro­blémy při spouštění se zdá být investice do robota dobrou volbou,“ říká Mádrová. Zaměstnanci tak mají více času na práci v minimlékárně a na návštěvníky. Čím dál víc lidí přichází, aby se podívali, jak to na farmě funguje. Skupiny školáků sem chodí na exkurze, kterými provádí Mádrová. Plánují založit také penzion. „Jen naprostou otevřeností farmy můžeme získávat důvěru, díky transparentnosti mohou vidět, jak od prvopočátku vzniká mléko a že chov skotu není nic špatného,“ míní majitelka farmy.

Místní lidé si také zvykli chodit na farmu pro čerstvé mléko. Zavedli proto mlékomat, díky němuž nemají náklady na převoz mléka. Aktuálně je nejoblíbenější to ve skle, jako za starých časů. „Zákazníci mají retro výrobky rádi, navíc jsou skleněné znovupoužitelné nádoby ekologičtější,“ vysvětluje Mádrová, proč mléko ve skle začali nabízet.

Balení jablek
Sady Tuchoraz jako jeden z největších prodejců jablek v Česku do výroby investovaly vždy. Sou­časný šéf Robert Vyšata přebíral firmu od otce a jeho společníků, když se jí moc nedařilo, a rozjet ji vzal jako výzvu. Udělal si analýzu a navrhl budoucnost rodinného podniku. Ze začátku se musel potýkat s rozmary počasí, které mu zhatily plány – kroupy či mrazy. Rozhodl se pro radikální řez a tehdejší stromy pokácel a zasadil nové. Za důležité považoval právě moderní technologie, čímž se inspiroval mimo jiné v zahraničí. Díky tomu, že mají sítě proti kroupám a závlahové systémy, neohrozí je ani sucho. Jejich plody jsou velké a vizuálně krásné, je pro ně jednodušší je prodat velkým řetězcům.

Podle Vyšatů zemědělci technologie potřebují, jsou pro ně nutností, jinak by nebyli schopni odběratelům dodávat to, co chtějí, a neobstáli by mezi konkurencí. Mají třeba balicí linku, která umí dělat dvoukilogramové či tříkilogramové balíky a vybrat do nich správný druh, velikost či barvu jablka. „Do supermarketů potřebujeme dodávat jak jablka balená, kam se dávají většinou menší kusy, tak volně prodejné plody,“ vysvětluje Tereza Vyšatová, která má investice ve firmě na starost. V současnosti shánějí novou třídicí linku, bez níž by se už neobešli. „Je to proces tak na tři čtvrtě roku. Vyrábějí ji pro nás na míru v zahraničí,“ říká Vyšatová.

Investovali také do speciálního skladu, kde díky dusíkové technologii bez kyslíku vydrží jablka čerstvá i rok a oni je mohou také po celý rok do obchodů dodávat. Nejvíce si váží toho, že jsou soběstační a mohou jablka prodávat, skladovat, balit i zpracovávat bez prostředníků. Koupili si i moštovací linku. „Mohli jsme zdeformovaná jablka házet na kamion za 50 halířů za kilo, nebo je sami využít, tak teď máme svoji moštárnu,“ popisuje Vyšatová. I když do firmy dali hodně peněz a získat je zpět není v zemědělství úplně jednoduché, o prodeji nikdy neuvažovali.

Kouzelný koberec
Firmy se musí rozvíjet nejen v oblasti digitalizace, ale také v inovacích. Přijít s něčím převratným, co nikdo jiný neprodává, dá práci. Své o tom ví zakladatel firmy Projektmedia Jaroslav Veselý. Specializuje se na dodávání vzdělávací techniky na klíč, od roku 2004 se zaměřuje především na školy. Jeho firma přišla s projektem interaktivní tabule, na kterou se dá kreslit i psát, a vše, co na ni napíšete, se zároveň ukládá do počítače. Funguje také jako promítačka a základní i střední školy si ji oblíbily. U menších dětí a v mateřských školách s ní však příliš nepochodili.

Učitelky jako jeden z důvodů uváděly, že malé děti nebaví stát u tabule, nedosáhnou všude a nejsou na to zvyklé. Další nevýhodou tabule je, že je pevně přidělaná ke zdi a slouží tak dětem jen v jedné třídě. „Nevzdali jsme to a začali jsme se učitelek ptát, co by se jim tedy líbilo. Řekly nám, ať přineseme tabuli, která bude chodit za dětmi. Vzpomněl jsem si na monitory, které se dají otočit tak, aby promítaly na zem, a vymysleli jsme velký tablet na zemi,“ popisuje Veselý, jak vznikl MagicBox.

Ze začátku ve firmě hodně diskutovali, zda do vývoje něčeho nového investovat peníze. „Řešili jsme, jestli to bude mít úspěch, nebo ne. Ale hodně jsme pracovali s ředitelkami školek a jim se ta myšlenka líbila. Tak jsme se nebáli a šli jsme do toho,“ vysvětluje obchodní manažer MagicBoxu Tomáš Rűckl. Když pak přinesli první prototyp k dětem, jejich reakce byla skvělá.

Kouzelná skříňka nabízí interaktivní programy, s jejichž pomocí se děti učí rozeznávat barvy, zvířata nebo se učí základy počtů. Programy se dají různě měnit a stahovat nové podle věku a dovedností dětí. Z MagicBoxu byli nadšeni i speciální pedagogové, protože se velmi hodí k zapojení hendikepovaných dětí do výuky. Od roku 2013, kdy se začal prodávat, získal už několik ocenění, např. Inovace roku 2014.

Využívá jej už přes 500 škol a školek po celé republice, své místo si ale našel i v zahraničí. Učí se z něj děti na čtyřech kontinentech a pokaždé, když je představován na zahraniční výstavě, sklidí úspěch. Problémem se ukázaly být akorát finance, kterých mají školky obvykle nedostatek. „Ale dodneška jsou školky, které poctivě šetří, aby si MagicBox mohly pořídit,“ říká Rűckl.

autor
Markéta Hronová
Autor
Česko za čtvrt hodiny

Česko za čtvrt hodiny

Česko je jednou z mála zemí, které mají s Německem obchodní přebytek, píše Mojmír Hampl v knize „Pro Čechy je nebe nízko“. Přinášíme z ní krátkou ukázku.

Téma 18.10.2019 Mojmír Hampl
Povolání vizionář

Povolání vizionář

Futurologie je řemeslo i výdělečný byznys. Podívali jsme se na její aktuální podoby a s odstupem zhodnotili, jak si vedli vizionáři, jejichž předpovědi už se měly naplnit.

Téma 1.10.2019 Václav Drchal
Proč svět touží po blockchainu?

Proč svět touží po blockchainu?

O blockchainu se nejčastěji mluví jako o distribuované databázi, v níž jsou navždy uloženy veškeré záznamy, které jsme do ní vložili. Ještě lepší analogie je ale nekonečná kniha účetních záznamů. Ani jeden z těchto popisů však zdaleka nevysvětluje, proč je tak jedinečný. 

Téma 1.10.2018 Karel Wolf