Češi mají méně v peněženkách, zůstávají ale optimisty | Marwick.cz
Marwick.cz

Češi mají méně v peněženkách, zůstávají ale optimisty

Češi mají méně v peněženkách, zůstávají ale optimisty

Data 20.7.2020 Adéla Pobořilová

Index finanční situace domácností v květnu 2020 poprvé po desetiletém růstu klesl a je na úrovni roku 2017. Znamená to, že se subjektivní dojem lidí z toho, jak vycházejí s penězi a jak se situace meziročně proměňuje, zhoršil. Nálada je i ale přes nárůst nejistoty relativně dobrá. Lidé věří, že česká ekonomika má to nejhorší za sebou a že se propad nebude už dál prohlubovat. Vyplývá to z pravidelného průzkumu, který analytická organizace STEM provádí ve spolupráci s KPMG.

Relativně dobrá nálada je daná i tím, že značná část domácností dokázala během období růstu nashromáždit finanční prostředky nebo uskutečnit investice, které jim v případě, že se potýkají s menším poklesem příjmů, umožňují pokoronavirové období přejít bez větších problémů. „Jde o jistý klid před přívalem nepříznivých dat. Významnější propouštění ještě nezačalo, lidé měli možnost akumulovat úspory a nemusí zatím splácet odložené závazky,“ komentuje výsledky průzkumu Mojmír Hampl, ředitel služeb pro finanční sektor KPMG Česká republika.

Průzkum ukázal, že zásadní problémy má nyní zhruba 5 % obyvatel, což je asi 400 tisíc dospělých. Jde o dvě velké skupiny – buď pracovníky z přímo zasažených odvětví anebo lidi, kteří měli problémy už před pandemií. Pětina lidí (22 %) se uskromnila, sahají do rezerv nebo odkládají investice. 36 % lidí zastává názor, že vliv pandemie na jejich finanční situaci je snesitelný a na 37 % nezaznamenalo žádný vliv.

Paniku tvoří popis minulosti
Finanční dopad častěji pociťují živnostníci a podnikatelé, ale také lidé s nižším vzděláním, typicky z dělnických profesí. Pokud bychom vzali v úvahu faktor věku, nejpočetněji zastoupenou skupinou, na jejichž finanční situaci neměla pandemie žádný vliv, jsou nijak překvapivě senioři. Do značných potíží se naopak nejčastěji dostali lidé ve věku 45 – 59 let. Potíže nedopadají na všechny části populace stejně, zaměstnanci byli dosud „chráněni“ díky kurzarbeitu. Tomu odpovídají i aktuální čísla: bez práce bylo v červnu jen 3,7 % lidí. Podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí pomohl program Antivirus udržet pracovní místo každému čtvrtému zaměstnanci v soukromé sféře a celkový počet podpořených zaměstnanců byl v polovině července skoro 720 tisíc. Úřad práce uzavřel v rámci Antiviru dohodu o podpoře s každou pátou firmou, která za své zaměstnance odvádí pojistné. „Krize zasáhne všechny skupiny obyvatel, ty nízkopříjmové samozřejmě nejdřív a nejvíc. Na druhou stranu do krize jdeme v lepší situaci než dřív,“ připomíná uplynulá „tučná“ léta sociolog a ředitel STEM Martin Buchtík.

To, jak lidé svou finanční situaci vnímají, ovlivňují především tři typy událostí: kroky politické reprezentace, tedy zda dokáže v lidech vzbudit pocit, že ví, co dělá; mezinárodní dění a vývoj makroekonomických ukazatelů. Jak se ale lidé přesvědčili, dopady zahraničního dění (krize) jsou zprostředkované a nejsou bezprostřední. Zprostředkovaně také působí vývoj makroekonomických ukazatelů – v rukou jej mají opět politici. Roli hrají také média. „Právě novináři a média z velké části ovlivňují, jak lidé krizi vnímají. Když vidí ve veřejném prostoru špatná čísla, začnou panikařit, ačkoliv jde vlastně o popis minulosti. Navíc Češi mají tendenci věřit špatným zprávám víc než těm dobrým a špatnou zprávu uvěří i tomu politikovi, kterému normálně nevěří,“ doplňuje Mojmír Hampl.

Bývalý viceguvernér ČNB odhaduje tři možné scénáře budoucího vývoje. V nejoptimističtějším z nich předpokládá rychlé vzpamatování ekonomiky a míru nezaměstnanosti mezi pěti až šesti procenty. V případě horšího scénáře nás čeká pokles až do třetího čtvrtletí 2021, přičemž bez práce by bylo osm až devět procent lidí. Nejčernější varianta předpokládá pokles ekonomiky v průběhu následujících dvou let o pětinu a míru nezaměstnanosti až 13 %.

Kontinuální výzkum Trendy provádí analytická organizace STEM (www.stem.cz) od počátku 90. let metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let. Respondenti jsou vybíráni kvótním výběrem, vždy je dotázáno alespoň 1 000 respondentů.

Index

Optimismus jsme neztratili
Ale zpět k průzkumu: z pohledu dlouhodobého vývoje je situace poměrně dobrá. Výhled obyvatel na rok i pět let dopředu je vcelku pozitivní. Pomineme-li poslední dva roky, kdy bylo hodnocení mimořádně pozitivní, je situace podobná jako v době před ekonomickou krizí v letech 2009–13, nebo po jejím odeznění. Lidé věří, že i přes významný a očekávaný propad jde o krátkodobý výkyv. S nadějí očekává budoucích 12 měsíců 41 % Čechů, 38 % se kloní k obavám a 21 % k nejistotě. Propad nadějí do budoucna je nejvíc patrný mezi staršími a lidmi s výučním listem, nicméně k poklesu pozitivních očekávání došlo ve všech skupinách.

„Důvěra v relativně blízkou budoucnost je hodně důležitá. I v lednu, na vrcholu konjunktury bylo 17 % těch, jejichž vyhlídky byly spíše negativní. Nyní je to 30 %. Jde samozřejmě o významný nárůst, ale při pohledu na posledních 30 let vývoje naší země jde spíš o návrat k běžným hodnotám,“ uzavírá Martin Buchtík.

Poslední výzkum se uskutečnil od 22. května do 1. června 2020, tedy již po skončení nouzového stavu a v době uvolňování přijatých opatření. Konkrétně se v době dotazování (od 25. května) obnovila výuka pro první stupeň ZŠ formou školních skupin, dále se otevřely vnitřní prostory restaurací, hotely a penziony, hrady a zámky, plavecké bazény a byly povoleny akce do 300 osob.

autor
Adéla Pobořilová
Autorka
Big data – buzzword s obřím a nenaplněným potenciálem

Big data – buzzword s obřím a nenaplněným potenciálem

Některé algoritmy nás znají lépe než my sami sebe. Věci jako umělá inteligence nebo strojové učení nám (zatím?) nevládnou, skrze velká data se ale svět okolo nás pomalu přizpůsobuje preferencím a potřebám celku i jednotlivce.
Data 28.2.2020 Lukáš Vincent
České firmy a etika

České firmy a etika

Nahlásit podezření na nekalou činnost umožňuje zaměstnancům většina firem. Často ale chybí ujištění, že jim za to nehrozí žádná odveta. Jaké jsou další nedostatky etických kodexů?

Data 1.6.2019 Markéta Hronová
Jakou ekonomickou hodnotu mají data?

Jakou ekonomickou hodnotu mají data?

Recept, jak na dnešní datovou smršť, nabízí Ondřej Kulhánek a přibližuje koncept infonomiky.

Data 1.5.2019 Ondřej Kulhánek
Automobilový průmysl: revoluce začínají potichu

Automobilový průmysl: revoluce začínají potichu

Konektivita a digitalizace jsou klíčovými faktory, ukazuje průzkum KPMG mezi manažery, kteří sedí za volanty světových automobilek.

Data 1.4.2019 Štěpán Vorlíček